Dnes je to přesně 4 roky, kdy jsme byli s mužem v Mimoni a šli jsme se projít ke hradu Ralsko,
na okraji pole jsem si tam naškubala polní kvítí...doma jsem to pak pofotila a vydrží mi svěží celé roky.
Mimoní jsme od té doby projížděli vícekrát, nicméně tak krásnou kytici jsem od té doby nedovezla do džbánu
ještě ani jednou.
Dnes jsem si přinesla od doktorů nepříliš pěknou zprávu a tak se musím podívat po něčem pěkném,
rozumíte mi,
milé KOČKY,
že?
A abych nebyla škrob, dám sem barevnou kytici pro všechny,
všem hodným lidem.
Toho dobrého je někdy docela málo.
( možná jsem ty fotky tehdy na blog dala, ale kdo by to hledal? )
Půvabná kytice, takových luk, kde se dá natrhat zase tak moc není.
OdpovědětVymazatJarinko, tohle jsem naškubala na okraji pole,ale - když jsem byla mladá, bylo všude plno máků, chrp a rmenu nebo heřmánku a louky plné kopretin a kohoutků, zvonečků...a taky motýlů co lítalo!, dnes to mnohde vůbec nevidím, ale jsou i nyní taková místa, nedávno jsme jeli od Štětí k Úštěku a tam bylo máků - jenže mi manžel nezastavil na fotku.Jiřina
OdpovědětVymazatAhoj, našla jsem tvůj blog a líbí se mi, že píšeš o vesnici a tak. Máš pravdu s tím lučním kvítím: nedávno jsem si natrhala kytici chrp u pole a za dvacet minut ležely schlíplé, že se nedaly vyfotit. Vodou se trošku ztopořily, ale příště nechám chrpy a máky tam, kde zdobí a nezlobí ;-)
OdpovědětVymazat