Zjistila jsem, že jsem asi, nejspíš, dost pověrčivá!,
milé KOČKY,
v minulém příspěvkování ( bylo těch článečků z výletu na sever více )
jsem psala, že jsem si v Oseku v kostele něco vyprosila,
ale nechtěla jsem říct, co.
Teď už to mohu zveřejnit:
Starší vnučka byla na zájezdu se školou v Anglii a v Irsku,
takže jsem pochopitelně toužila po tom, aby se v pořádku vrátila domů a to se včera stalo.
Přála jsem jí ty zážitky, to určitě, ale taky jsem se o ni bála,
vždyť to bylo poprvé, kdy byla tak daleko, navíc v cizině,
nebyla s rodiči, ani s babkou. Rozumějte - se mnou.
Zmítala jsem se v těch pocitech více než týden...mnohé mi jistě rozumíte, že?
Dnes mi zavolala a chvíli jsme si povídaly a dohodly se, že přijedu a porozpráví mi o zájezdu důkladně.
Fakt se dost těším.
Došlo mi, že už je to velká holka.
Přeji ti splnění přání. Už je to velká holka, učí se samostatnosti...
OdpovědětVymazatDíky, milá Kitty,
OdpovědětVymazatjeli busem, měly tam dvě učitelky a průvodkyni, ale v tomhle věku ( 14 let ) nemají žádné zkušenosti a tak jsem byla dost napnutá.
Dobře to dopadlo a už ze mne nervozita spadla. Jiřina z N.
Pochopitelně jsem měla napsat - měli tam dvě učitelky - neb jeli asi i kluci - omlouvám se za chybu. Jiřina
OdpovědětVymazatMoje už dost velká vnoučata mají z mých občasných obav legraci. Jsou záležitosti, které prožívám víc než bych asi měla :-).
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Hani, to chápu,
OdpovědětVymazatale věděla jsem, že poplují přes moře do Anglie, pak zase do Irska a taky zase zpátky a už to mi dělalo starost.
Když jsem tam jela kdysi já, takové obavy jsem neměla, ale to bylo i vše jinak, nebyli imigranti a pod.!
Krásný den Jiřina