Některé věci nelze v bytě jen tak měnit,
což o to,
já bych dokázala razantně a promyšleně dělat změny, ale -
mám tady p.Brzdu a přes to nejede vlak.
V malém bytě s mnoha požadavky na místo a do toho moje na barvy a snadné uklízení:
to jsou věci, které mnohdy nejdou dohromady.
Manžel má rád červenou, já bych ráda bílou s malinko žluté nebo jemně zelené.
Tam, kde žena řekne, chtěla bych to takhle a druhý den to má hotové,
tam bych měla taky problém, musela bych toho vyslovit méně!,
protože tady si můžu plánovat co chci a nic se neděje.
Jo, občas došlo k zemětřesení a pak to šlo ráz na ráz,
šla jsem přes mrtvoly
( viz poslední přestavba v ložnici,
nové vysoké postele, vymalovat, nový koberec ode zdi ke zdi a pod. )
to byl
milé KOČKY,
mazec.
Zmobilizovala jsem příbuzné a známé, byla to jízda.
Ohledně výšky sedačky a postelí jsem byla neoblomná a dlouho mi trvalo, než jsem vybrala požadované.
Běhala jsem po obchodech s krejčovským metrem a posedávala a vymýšlela. Dlouho, několik měsíců.
Jsme oba vysocí a lehání a sedání a vstávání nám dělalo už trošku problém.
A teď je o hodně líp!
Mít ovšem hodně peněz, nechala bych si postel udělat ještě vyšší!
Sedačku bych si taky pořídila jinou, kdyby tu občas nespaly vnučky, ale potřebovala jsem to řešit a povedlo se.
Holčiny mají leháro jako letiště na Ruzyni a mohou se rozvalovat.
Snadno se rozloží i složí a ještě mohu v prostoru dole uložit náhradní deky.
Zabírá ale dost místa v obýváku i složená.
( neměla bych natřít ty mandarinky na šedo, aby ladily s červenou sedačkou? hihi )
Balkon máme, ale prťavý, kam se v létě vejdou jen truhlíky s muškáty, balkonové dveře obvykle ani nemůžeme mít otevřené, sousedka ,,bydlí,, na balkoně a ustavičně hulí a kvůli tomu kouři větráme jinde nebo - když víme - pokud ona není doma. Výhody činžáku.
Dnes to tu vypadá takhle:
Jiřinko, problém s místem řešíme pořád. Bydlíme v činžáku z konce padesátých let, ve dvoupokojovém bytě bez balkonu. Loni na podzim jsme si konečně pořídili novou kuchyňskou linku a vyměnili podlahu v kuchyni. Místo polic, které tam byli v uličce jsme si koupili skříň s posuvnými dveřmi.
OdpovědětVymazatDo obývacího pokoje jsme si také pořídili nový koberec a novou rozkládací pohovku s úložným prostorem. Aby u nás mohla spát vnoučata. Hodně místa u nás zabrala moje sbírka panenek a terárium s želvou. Naštěstí se s mužem shodneme při výběru barev do bytu. Do budoucna bych ještě chtěla nově vybavit koupelnu. Až zase našetříme korunky.
Růženko, my jsme se stěhovali do bytu o poloviční rozloze, 2+1 v domě z 50tých let!, v r.1983, polovinu věcí jsme dali do domu k našim. Od té chvíle, kdy šel manžel do důchodu - 1.5.2002 - nechce nic měnit. Já bych zvelebila kuchyni nebo její část a skříně v ložnici.Taky koupelnu. Teď mám jiné starosti, ale jednou? Můj sen: zmenšit počet věcí na polovinu.
OdpovědětVymazatNěco už se povedlo, ale byly to nervy.
Jiřina z N.
Jiřinko, máš krásně zařízeno. My problém s prostorem nemáme, máme víc, než potřebujeme, ale i tak to dá práci něco změnit. Měj pěknou sobotu.
OdpovědětVymazatBydlíme v řadovém domku, co do prostoru problém nemáme. Ale něco měnit, to už problém je. Pán domu žije totiž v přesvědčení, že žijeme stále v novostavbě, nějak opomíjí, že je to už přes 30 let, kdy jsme se přestěhovali a že už by k nějakým změnám dojít mělo. A tak bojuji a bojuji- někdy i vyhraji :-)
OdpovědětVymazatMáš příjemný hezký obývák!
Hezký den!
Hanka
Jiřinko, povedlo se Ti na tak malý prosto dostat tolik věcí. Moc se mi líbí ten stolek z proutěného košíku, tam bude asi pokladů, co?
OdpovědětVymazatMěj klidný víkend. D.
[5]: Opravuji: prostor
OdpovědětVymazatDěvčata, moc děkuji za vaše sdělení, ono je to všude asi podobné, hoši neradi něco mění.V proutěném košíku mám klubka na pletení. Kabelky a kufry bych taky ráda dala jinam, než jsou.To bych asi musela koupit ještě sousední byt!
OdpovědětVymazatAsi napíšu jeden článek jen o tom, hihi. Jiřina z N.