Dnes mám zase co dát na blog - jupíí.
A dokonce to bude vícedílné, když už, tak už.
Jen tak polopatě:
včera jsem byla na nějakém vyšetření v matičce Praze a kamarádka Marcelka mi na Ládví dovezla piškotovou buchtu, kterou pro mne upekla,
abych nestrádala, hihi.
Tak jsem jí pěkně poděkovala a řekla jí, že bychom se mohly, pokud mi to zdr.stav dovolí, někam v brzké době podívat.
Prý večer se domluvíme,
taky jo, večer, právě dávali na ČT 2 Bedekr, mi volala a prý, kam to bude?
Váhala jsem mezi výlety do Pardubic, do Kolína a nebo do Plzně, říkala jsem si, že nás tam vlak doveze, manžel autem nechtěl v pátek nikam jezdit.
Nakonec jsme se ujednotily, že pojedeme do Prahy a uvidíme.Dnes ráno bylo mlžno a nevlídno, nicméně jsme se sešly a ptám se jí, zda už někdy byla na Olšanských hřbitovech, že bych se tam ráda podívala, bylo to bez připomínek přijato a tak jsme si tam udělaly asi hodinovou procházku.
Některé náhrobky byly zajímavé, působivé, některé ošuntělé a polozarostlé a některé bombastické.
Poté jsme se přesunuly na Mírové náměstí a rozehřály se u vídeňské kávy. Pak jsme se nechaly převézt na Malostranské náměstí a dopřály si placenou prohlídku barokního kostela sv.Mikuláše.
Odtud už to byl kousíček na Jánský vršek, kde jsem Marcelce potřebovala ukázat některé památky.
Pak jsme se vrátily a Nerudovkou spustily ke Sněmovně a došly jsme na Malostranskou, kde jsme si odchytly zase dvaadvacítku a pohodlně dojely na Bílou Horu, kde jsem si přála, aby byl poutní areál otevřený a taky jo,
navíc byl od mé minulé návštěvy krásně opravený a svítilo chvíli i sluníčko, takže se fotilo krásně, téměř samo.
Načež už docela hezky uondané jsme odjely pětadvacítkou kolem sv.Markéty zpátky na Vltavskou a Palmovku, kde jsme se s Marcelkou rozprchly, každá do svého doupátka.
Bože, jak já jsem se potěšila!
A nyní vám,
milé KOČKY,
ukážu pár snímků, abyste měly představu o naší dnešní anabázi:
Nejprve ty Olšanské hřbitovy:
( na hřbitově vás napadne myšlenek! ) -
jste tu pospolu, jestli ležíte přikryti mramorem, žulou nebo jen hlínou a spadaným listím, jestli spíte pokojně nebo snad jste v pekle?
V čase Dušiček jsou hroby plné svíček, květin, nebo zapadané jen tím zlatavým listím.
Některé hrobky jsou opravdu monumentální. Ovšem nejvíc se mi líbí první fotografie.:)
OdpovědětVymazatHřbitovy mám ráda,dokonce jsem se v polední přestávce v práci tam chodila s kolegyní ukliďnovat,když byl náročný den.
OdpovědětVymazat[1]:[2]:Milá děvčata, potkaly jsme tam některé náhrobky známých lidí, herců a spoustu zajímavých, s popisem jejich profese, což asi provozovali celý život, hezké hrobky, často osazené sochami měli: třeba stavitel, advokát, různé jiné vážené rodiny. Nebýt zkřehlé, možná jsme tam s Marcelkou chodily ještě teď.
OdpovědětVymazatAle byly vidět i odloupnuté oválné obrázky, asi se krade i tam.
Zlaté listí bylo jak na stromech, tak na zemi a mělo to své kouzlo.
Jiřina z N.
Krásné fotografie. mnoho lidí si ani neuvědomí nebo nevšimne, kolik je na hřbitovech nádherných uměleckých děl a soch. To je to, proč i tato místa ráda procházím a prohlížím a známé lidičky vzpomínám...
OdpovědětVymazat