Dnes zůstaneme na Balkáně,
milé KOČKY.
Tohle byl zájezd, na který jsme se vydali s mým mužem a mojí sestrou.
06/2011 - Chorvatsko, Tučepi a cestou tam - návštěva Trogiru.
byly i výlety -
např. jeden do Mostaru. Tady jsem prvně viděla, jak vypadá mešita uvnitř.
( most v Mostaru byl po té jejich válce rozbitý, pak ho opravili a přispěl prý i princ Charles! )
Jeden den jsme prošli Slapovy Krky. Bylo toho víc, nejen povalování u moře.
Končilo se v Dubrovníku, toto město mám opravdu dost ráda.
Byla jsem tu několikrát.
Máte možnost projít se okolo městečka po hradbách, nakukujete do města i na moře, pak si člověk někde sedne na kávu a zmrzlinu a je to pohodička. Nikam se nespěchá.
A na stromech svítí pomeranče a památky mi připomínají pořady o Dubrovnické republice.
Nedaleko kotví velké lodi přivážející z Itálie turisty,
všude pospávají líné kočky, a když jsem zašla do zdejší katedrály, potkala jsem tam faráře černocha.
Pozvu vás sem ráda, ani vás nebudou bolet nohy.
I dnešní výlet jsem si užila. Máš krásné vzpomínky na vaše cesty.
OdpovědětVymazatMěj krásný den. R.
Jo,jo - v Chorvatsku je hezky.
OdpovědětVymazatPohodový den !
Hanka
[1]: Růženko, moc ráda jsem vždy jela tam a poté, co jsem si tam užila moře a sluníčka, že jsem se vrátila v pořádku domů.[2]: Hani, našla jsem si obvykle nějakou zapomenutou zátoku nebo místo s málo lidmi a ráchala se v moři dosytosti.
OdpovědětVymazatNebo jsem se courala po břehu s foťákem, baví mě i posezení u kávy či u stolku s pohárem plným zmrzliny...
přepnu na prázdninový režim a zapomenu na celý svět.
Těším se, děvčata, že zas zavítáte ke mně na blog.
Jiřána z N.
Fantastické, nádherné fotografie i popis. Děkuji za tuto krásnou procházku.
OdpovědětVymazat[4]:Járo, děkuji za pochvalu.
OdpovědětVymazatSice jsem nebyla na hodně místech, kam lidé jezdí, ale jsem spokojená s tím, kam se mi podařilo se podívat.
Pro vnučky, které se mne na to ptaly, jsem dělala takový lehký přehled a samotnou mě překvapil ten seznam.
A mám radost, že ony mají už jiné možnosti od mládí, zato mě děsí nynější koronavirus, aby s cestami nebyl konec. pa Jiřina z N.
Doufám pevně, že u vás už je to k lepšímu!
Jiřinko, všechna tahle místa mi učarovaly, nejvíc asi Mostar - to byl najednou trochu jiný svět, ale ty samopaly co na nás na hranicích mířily, ty mě dost děsily. Trogir - velká krása!
OdpovědětVymazatMěj hezký den, Helena
Krásné fotky, jako bych tam byla taky(✷‿✷)
OdpovědětVymazat[6]:Helenko, to máš pravdu, dělali nám na hranicích problémy, čekalo se docela dlouho, ale když jsme se pak vraceli zpátky, šlo to rychleji. Byli jsme tam busem na výletě, a popravdě se mi Mostar líbil, ale necítila jsme se dobře. Synagoga zbouraná, na stěnách domů stopy po střelbě, muslimské obyvatelstvo koukalo jako čerti, a některé věci ani tady psát nechci. Pak se jelo do Medžugorie a tam to na mne taky mělo divný dopad. Už bych tam nechtěla.Jsou místa, kam se ráda vrátíš, ale tohle nebylo ono.
OdpovědětVymazatJiřina z N.