Včera jsem jela odpoledne domů od mladých a to znamená vlakem z okraje Prahy do centra, pak metrem na Ládví a honem nahoru k busu.
Nu, už tam stál a byl těsně před odjezdem, tudíž jsem ukázala průkazku a zasedla na ,,bezpečné,, místo. V hlavě se mi převalovaly myšlenky na vnučky a celkem jsem byla ukolébána pohodičkou, která mne objala při setkání s nimi, po té době karantény.
Ve střehu jsem byla, až když bylo pozdě. Za Líbeznicemi jsem totiž zaznamenala odklon z normální trasy a vida, pak jsem si všimla, že sedím v busu s osmičkou na konci, ale jede jinam, než potřebuji.
Prostě to bylo jiné číslo busu s osmičkou na konci!!!
Celkem rychle jsem vyhodnotila situaci:
mám dvě možnosti - buď na první zastávce vystoupím a prvním busem se vrátím do Líbeznic a přesednu tam na nějaký náš bus, který pak pojede
nebo dojedu na konečnou téhle linky a ty dva km, které dělí tu obec od jiné, na naší trase, dojdu.
Ještě, že mám ten zeměpisný přehled, hihi.
A jela jsem tedy až na konec, tady vystoupila a vydala jsem se pěšky ke Kojeticům. Po chvíli mi zastavila paní v modrém autíčku a prý: nechcete svézt?
Ptala jsem se, kam jede a že do Kojetic. Ráda jsem nabídku přijala, i když bych to i došla, počasí bylo pěkné, jarní.
Paní, po zjištění, kam potřebuji, mi řekla, že mě doveze až k nám.
Po cestě mi vyprávěla, co se její rodině den předtím stalo ( tragédie )
a tak jsem se stala nezaslouženě její vrbou.
Každopádně to byl zase jeden zážitek, kterých se mi stávají desítky.
Takové malé dobrodrůžo.
Milé KOČKY:
( v nouzi bych to řešila tak, že bych zavolala manželovi a ten by si, jistě ochotně!!! pro mne dojel naší škodověnkou ).
omlouvám se, ale snímek našeho auta v letním hávu jsem nenašla
Tedy Jiřinko, stát se to mně, tak bych byla pěkně vyplašená. Ty jsi zkušená cestovatelka a znáš i zeměpis, takže sis věděla rady. A nakonec jsi potkala dobrou duši, která Tě dovezla až k vám. Paní se svěřila, asi se potřebovala vypovídat, někdy se spíše svěříme cizím lidem.
OdpovědětVymazatMěj pěkné dny. Růža
Růženko, přesně tak jsem to vyhodnotila, asi to tak mělo být. Doma sice na mne manžel koukal, že už bych si měla pořídit brýle, ale o nic nešlo. Jiřina z N.
VymazatZajímavá zkušenost. Prostě někdy se člověk potřebuje vypovídat. Dříve se chodilo do kostela...Já jsem na to měla výbornou kamarádku, ale ta zemřela na rakovinu v roce 1996 a žádná jiná taková důvěryhodná už se nenašla.
OdpovědětVymazatTo máš, Járo, naprostou pravdu, některé události ani člověk nemá komu říct.
OdpovědětVymazatMěj se hezky. Jiřina z N.
Jiřinko, tohle se mi stávalo dost často. V době, kdy se mi zkazil zrak na dálku, jsem dost často jela jinam, než jsem původně zamýšlela. Jednou jsem byla dokonce zamyšlená, visela jsem v autobusu jako netopýr a když zahnul, tak jsem zavyla: "Kam to jede?" Byla jsem za totálního blba, autobus jel správně, jen já se pak cítila jako pablb a na další zastávce jsem raději vystoupila. Ona mi stačila ta estráda, ktzerá vypukla po mém dotazu. Takže v tom nejsi sama.
OdpovědětVymazatMěj hezký den.
Alenko, jednou to přijít muselo! dva roky mi paní Očařka říká, že mám jít na operaci šedého zákalu! jk
VymazatJiřinko,to je fajn,že se našla dobrá duše,která Tě svezla a asi se potřebovala vypovídat.To koneckonců potřebuje občas každý z nás.Hlavně,že vše dobře dopadlo.Hezký večer.Marťa.
OdpovědětVymazatMarťo, přiznám se, že k chlapovi bych si nesedla, i když jsem za mlada stopovala docela často.Trasu Rbk - Lbc jsem jezdila za kratší dobu, než vlakem.
VymazatPa Jiřina z N.
Jiřinko, to je hned, osmička jako osmička, viď? Hlavně, že sis poradila. A smekám před paní, která Tě svezla, to se jen tak nestává. Dávej na sebe ale pozor. D.
OdpovědětVymazatDášenko, to víš, že už budu dávat větší pozor, kam lezu.Tohle se mi stalo prvně, ale jednou se nám, to jsme šli na vlak s mužem, stalo díky němu, že jsme místo do Prahy jeli na opačnou stranu. Vlaků bylo na nádraží více a vždy ty soupravy bývaly na určité koleji a my tam vlezli a ono to jelo opačně, než obvykle.Tak jsme si museli ve Všetatech počkat na další vlak a pak konečně dojet do té Prahy!
VymazatDobrou noc Jiřina z N.
Já skoro vůbec autobusem nejezdím,jela jsem po dlouhé době včera s děvčatama na zámek Sychrov.Ale,když jsem v práci jezdila na školení,tak jedině autobusem a to se mi pár zážitků nastřádalo.Nevím,jestli bych vlezla do cizího auta,jsem dost bojavá.Hlavně,že to všechno dobře dopadlo,paní se asi potřebovala svěřit.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny Jiřinko
Jitu, bylo to na krátký úsek a paní vypadala, že jezdí denně, tak jsme to riskla. Jiřina z N.
VymazatJitko, ještě něco málo: dříve jsem jezdila výhradně vlakem, hlavně od nás do Prahy, k doktorům nebo k mladým, ale pak jsem zestárla a dostala slevu a za vlak bych platila, bus mám nyní zadarmo, navíc to jede skoro polovinu času, než vlak.Tak to jsou důvody, proč busem. U nás už jezdí na trase do Prahy jen kloubové, dlouhé busy.
VymazatUdělali u nás ve městě další vlakovou zastávku a tak jsem s Honzíkem nedávno jela dvě stanice ze zvědavosti.
pa Jiřina z N.
Technická ... sníh a cukroví ?? Ty nám něco tajíš ?? :-) :-)
OdpovědětVymazatSimonko, cukroví peču postupně z těsta, které jsem udělala před třemi dny, neb ty ořechy, co mi donesla kamarádka Marcelka - původně jsem myslela, že udělám ořechovou bábovku.Ale, když jsme si vzpomněla, že pojedu za vnučkou, tak to bylo jasné, abych jí upekla pár medvídků.
VymazatPa posílám vanilkový pozdrav.Jiřina z N.
Dnes dělám nové brambory a karbanátky a je tu spíš cítit česnek!
Jo a ten sníh! to je stará fotka našeho auta - před lety, když manžel byl u bráchy v Lobendavě, tak mu to do rána takhle přikryla peřina.
VymazatLetní snímek jsem nenašla.
Jiřina z N.
No jsi prostě cestovatelka. Ono nic se neděje náhodou. Ta paní asi potřebovala svěřit se a Ty ses dostala snadněji domů.
OdpovědětVymazatJá se lekla, že u vás do rána nachumelilo :-)
Měj pěkný den!
Hanka
Hani, to fakt nehrozí, tady nebyl sníh ani v zimě.
VymazatAle kdysi, když dcera ještě jezdila na gympl, jsem asi 4x dopoledne věšela a sundavala prádlo na balkoně, neb do toho chumelilo a bylo to v dubnu!
Chvíli padal sníh a chvíli bylo modré nebe.
Kdeže ty časy jsou. Hezký den přeji. Jiřina z N.