na to, že telku sleduji téměř nahodile, měla jsem velké štěstí,
v několika posledních dnech jsem stihla krásný pořad Slovenské televize o Levoči a Spiši, o Pieninách.
Ó, jak je to dlouho, co jsme se tam byli naposledy podívat? Dokonce i manžel uznal, že u Červeného Kláštora byl.
Hned jsem oprášila starý plán na opětovnou návštěvu Slovenska a jen počkám, jak to bude vypadat počátkem září se zdravím, penězi a možností ubytování.
Pak jsem si se zájmem shlédla na, tuším, že ZOOMU, pořad o různých kaňonech kolem řeky Colorado,
dychtivě jsem také odsledovala na ČT 2 krásný, asi francouzský, pořad o zapadlých koutech v Alžíru - neuvěřitelná místa. Mám dojem, že to bylo filmováno z balonu?
Jeden by neřekl, jaké barvy může poušť mít.
Ukazovali tam závěrem pro mne dosud neznámé skalní malby, ale to bylo něco!
Kam se na ně hrabe moderní umění!
V nedělní Toulavce jsem si oživila návštěvu v Hoslovickém mlýně, kde jsem byla před lety s vnučkami, když byly docela malé.
Tak si díky telce cestuji a téměř nic mi nechybí.
Vlastně díky tomu nepotřebuji očkování, eura, smlouvu s cestovkou a strach z koronaviru.
Hady a pavouky a škorpiony nevyjímaje.
Bylo toho víc a ráda jsem se po několik večerů oddala těmto pořadům.
Třeba na NOE jsem si opravdu vychutnala pořad o kostelích i jiných památkách, o zdejších obyvatelích a jejich osudech - jak kráčeli dějinami a kde že? v Boce Kotorské.
Říká se o ní, že je to jediný fjord v jižní Evropě.
To místo je mi milé, když jsme se tam kdysi s mužem ocitli na zájezdu do Černé Hory, bylo to takové středomořské pohlazení a moc ráda o tomto koutě světa slýchám. Nebyli tu vždy v pohodě, každý se sem cpal, ať to byli Benátčané, Turci, Rakušáci a další. Také tu není neobvyklé zemětřesení.
Nyní to tu patří Černé Hoře, ač by zdejší obyvatelé asi byli radši přičleněni k Chorvatsku?
A víte,
mé milé KOČKY,
že u pramene pod Křemešníkem je tabulka, na které je uvedeno, že odtud se voda, která údajně obsahuje stříbro, vozila do Boky Kotorské na válečné rakouské lodě?
Díky stříbru se ta voda nekazí!
To bych ráda věděla, jak dlouho tam s tím jeli.
zastavení v Perastu:
vzadu, vlevo nahoře - Lovčen:
zastavení v Kotoru:
Jiřinko, také ráda cestuji s televizí a díky tomu se podívám do míst, kam se nikdy nedostanu. Ty můžeš i porovnávat, protože jsi některá místa navštívila.
OdpovědětVymazatMěj pěkné odpoledne. R.
Růženko, tak nějak to je, ale už se nad mým cestováním zatahují mračna, neb mám potíže s nohama, bolí mě po chemkách.Sice se snažím to ignorovat, ale pokud se to nezlepší, budu s tím muset počítat a delší cesty nebrat.Zrovna dnes mě to zlobí dost.
VymazatManžel si zas stěžuje na bolesti kyčle, to jsme dvojka.Dohromady máme jen necelých 152 let, co to je na čarodějnici?
A bude hůř.
Měj se, Růženko, příjemně. Pozdravuj panenky. Jiřina z N.
Tak Černá Hora zatím patří k těm plánům. Manžel prostě musí vidět Boku Kotorskou :o) a já to chápu, on se mnou prošmejdí místa, které potřebuji vidět já...
OdpovědětVymazatJiřinko, měj hezký den, Helena
Helenko, Č.H. byla první zahraniční zájezd, kam jsem donutila manžela jet se mnou ,,ven,,. A nakonec se mu tam moc líbilo.Aby ne! Jen jsem musela uznat, že ke zvířátkům se tam nechovali moc hezky, třeba nakopli kočku, která přišla do restaurace žebrat od lidí jídlo.Češi totiž kočky krmili vesele a denně.
VymazatByl to poznávací zájezd a vzpomínáme na něj pořád.Stejně, jako na ten do Slovinska.
Veselý den přeji. Jiřina z N.
Jiřinko,také ráda koukám na cestopisy,na toulávku,objektiv atd.Podívám se do míst,kde jsem ještě nebyla,a těch je opravdu moc a také do míst,kam se nikdy nedostanu,těch je taky moc!Takže i já cestuji s televizí.Ty jsi zkušená cestovatelka,která toho procestovala hodně.Ráda tedy k Tobě nakukuju a těším se pokaždé,čím mně zase obohatíš,co se díky Tobě dozvím.Měj se Jiřinko,moc hezky.Marťa.
OdpovědětVymazat