Jde o náladu

 Já to vidím tak - že to hlavní, proč jedu na adventní zájezd ( když mám příležitost ) je skutečnost, že si navodím náladu. Takovou předvánoční a inspirativní, posedíme trochu v busu, probereme novinky, občas nás vypuděj z busu ven na nějaký ten hrad a jeho nádvoří mezi stánky, nebo na prohlídku hradu či zámku, či kláštera, ( třeba stará lékárna na hradě v Heidlberku ), na vyhlídku nad městečko, kde nakonec dostaneme povolení k rozprchu a případně k nějakým nákupům, také se nám dostane info, kam můžeme zajít do muzea nebo do kavárny, do kostela či katedrály, kde je co zajímavého a odlišného, než jinde. Co už jsme vyzkoušely lanovek, viď, Jano? Leckde byl k vidění i orloj. Trochu se vymrazíme a v nějakém obchoďáku zas ohřejeme, abychom se vydaly zase do města. Obvykle se jedná o dvě města na den a někdy něco malého k tomu. Pokud nejde o jednodenní zájezd do velkého města, tam by se toho víc nestihlo.

Milé KOČKY,

já to řeším tak, že si předem prohlédnu město, kam pojedu, na mapě, abych měla alespoň rámcovou představu, jak to tam vypadá a nebloudila tam - i když, někdy se zadaří a výprava mi zmizne v mžiku z očí a pak mi nezbývá, než se procházet sama a doufat, že v určený čas budu na správném místě.

Jana by mohla vyprávět např. o Salzburku, že? Nu, konec dobrý, všechno dobré. Navštívit v zimě zasněžená místa, kde byla stvořena píseň Tichá noc a jiná podobná, to se nezapomíná. Ale stejně tak mám ráda projít se lesem pod Bezdězem!

Poslední den kvečeru sedneme do busu a necháme se, plny dojmů a s nějakými drobnými dárečky pro své blízké unášet ku Praze. ( moje dcera tvrdí, že nejlepší jsou ty, které se dají vypít a sníst ).

Pokud se nevezou sýry, zrající, hezky to v busu při návratu voní. A někdy i lahve cinkají. To záleží na tom, odkud se jede, mnohdy i likér z kláštera vezeme.