Když jsem v letech 1963 -1966 jezdila vlakem do Děčína do střední školy ( SVVŠ ) zakončené maturitou, měli jsme učitele na hudebku, na český jazyk a na literaturu, nějakého L.L. a ten, protože jsme byly třída holek, III.E - tvrdil, že žádná žena nedokáže psát jako chlapi. To mě dost vytáčelo, a nebyla jsem sama. ( jednou, to měl asi 32 narozeniny, jsme ho při příchodu do třídy podrazily, daly mu hobly a posléze mu popřály a předaly mu dárky, pak na nás nedal dopustit a byl pořádně překvapenej! - to víte, 32 ženských asi 17 letých!) Od té doby uteklo vody! - kdo ví, jestli je pan učitel ještě naživu... každopádně bych ho ráda viděla, kdyby měl tu možnost a mohl číst některé knížky a blogy dnes. Neříkám, že všechny jsou literatura, ale mnohé mají na pořádnou našlápnuto a už jen to, kolik žen se vymanilo z běžně dodržovaných mezí a píšou, fotí a kam se mnohdy někteří chlapi na ně hrabou! Některé i rozjely smysluplné projekty s pomocí potřebným.
Milé KOČKY,
pro rodinu je jistě důležitější, když maminka vaří, peče, uklízí, pere, žehlí a luxuje, pracuje v zaměstnání a na zahradě, stará se o tatínka a dětičky, píše s nimi úkoly, bere rodinu na výlety, než stav jejího případného blogu! nicméně téměř v každé ženě se najdou i jiné vlohy, výtvarné, literární, a mnohé další. Všimněte si, kolik toho ženy stíhají a čemu všemu se dokážou věnovat! Co vše umí rozvíjet a druhým ještě pomáhat se prosadit!
Je na čase vám všem to říct: jste dobré! není čas na zbytečné upozaďování a skromnost. Buďte, holky moje, své a nebojte se ničeho. Sebevědomí, prosím. I když to nebude na nějakou věhlasnou cenu, potěšíte druhé a ukážete, co ve vás je.
Jiřinko, krásná slova. 💕👍 Nikdy jsem neoplývala nějakým vysokým sebevědomím a už se to nezmění.
OdpovědětVymazatMaminka? Dnes jsem byla u dcery pro dárky, které mi koupila pro vnučku. Měli na návštěvě kamaráda, kterého znám stejně dlouho jako zetě. Byl tam se dvěma malými holčičkami, které znám od narození.... A pak jsem se zeptala, kde mají maminku. Naštěstí jen dcery! Maminka, kterou samozřejmě také znám, se nechává přeoperovat na chlapa. Místo Aničky tu bude MichaL. Tatínkovi Romanovi zůstala starost o dvě malé cácorky. A mě v ten moment došlo, že veškeré problémy, které si občas připouštím, jsou malicherné. V porovnání s tímhle, jsou zanedbatelné. Tohle je průšvih, hlavně pro ty malé holky.
A jak to píšu, hrnou se mi slzy do očí.
Měj hezký den
Alenko, je to složité, my jsme tím ,,prošli ,, také, naši známí měli dvě dcery, jedna byla jako Operka v Americe a našla si tam kluka z Malajsie, nejprve bydleli tady v Čechách a pak se odstěhovali tam k nim, takže to mají k vnoučatům pěknou dálku!, druhá dcera po nehodě dlouho byla na umření a trvalo to spoustu měsíců, kdy to bylo nahnuté a když se uzdravila, nechala se přeoperovat na chlapa, nakonec to dopadlo dobře, oženil se a je v pohodě, ale jejich rodiče, moji známí, dostali zabrat! To jsou teprve problémy!Jiřina z N.
VymazatJiřinko,moc hezky jsi to napsala.Sebevědomí nemám,nikdy mně v něm nikdo nepodporoval.V dětství už vůbec ne,v manželství ze začátku ano,pak,no, o tom tady tedy radši psát nebudu.Ani už to není důležité,je to pryč a zůstaly mi moje strachy,nejistota,kterých se už nezbavím.Ale hlavní,že jsem zdravá,mám príma kluky,které jsem skvěle vychovala a oni mi to teď vrací.To je pro mně nejvíc a to mi stačí.Ovšem,když jsem si přečetla příspěvek nade mnou,tak jsem si řekla,ou,co já vlatně pořád řeším,vždyť,moje problémy jsou o ničem.Tohle je skuteěně,síla a hlavně,pro ta dvě malá děvčátka!Je mi z toho moc smutno.Jiřinko,přeju krásný adventní víkend,nejen Tobě,ale nám všem!A k tomu zdravíčko.Marťa.
OdpovědětVymazatMarťo, právě mě napadlo, proto jsme to napsala, že mnohé rodiny povzbuzují kluky a děvčata někde ano a někde ne. Přitom ženy to ve spoustě rodin ,,táhnou,,!
VymazatTím nechci snižovat význam tatínků a manželů.
Pa napiš mi na zakova48@seznam.cz
Jiřina z N.
Jiřinko, hezky jsi to napsala. Občas se divím, co vše stíhám, v práci, doma, na zahradě a mám ze všeho hotového vždy radost. Někdy bych chtěla stíhat i jiné věci, třeba pravidelně jezdit na kole aj., ale vše se prostě nedá. Čtu si komentář od Alenky a z toho je mi smutno, takže na kola vyjedu jen příležitostně a budu moc spokojená.
OdpovědětVymazatMěj krásný první adventní víkend. D.
Dášenko, moc ráda nakukuji na některé blogy a vlastě se tím také učím, ano!, i v mém věku! Jak to máte, děvčata, krásně načančané a vychytané a odráží se tam vaše duše, je vidět, že nejste líné a máte smysl pro krásno. Ať se daří! pozdrav i Mírovi Jiřina z N.
VymazatJiřinko, moc hezký článek. I moje sebevědomí je nízké a díky tomu jsem si netroufla jít na vysokou, což mi moje maminka asi neodpustila. Po letech si myslím, že bych to zvládla. Ale vychovali jsem s mužem hodné kluky, jednoho nám bohužel nelítostný osud vzal.
OdpovědětVymazatA protože jsem od dětství zvídavá, tak jsem docela pyšná na to, že jsem se naučila pracovat s počítačem, mám blog a také jsem si našla prima koníčka. A nesmím zapomenout na vnoučátka ze kterých mám velkou radost. Rodina je nejvíc, co v životě máme. I proto mi je smutno z komentáře Alenky, je mi líto malých holčiček.
Růženko, tohle je téma, které není jednoduché, jsem moc ráda, že mi osud nadělil jednu dceru a ta je v pořádku, má funkční rodinu, skvělého manžela a dvě bezva dcery.Máme se rádi a nechtěla bych nic měnit. Jsem za to neskonale vděčná.
VymazatJiřina z N.
Moc krásně napsané, Jiřinko!
OdpovědětVymazatČasto mám pocit, že se vidím zezadu, ale stejně si proti některým ženám přijdu jako lenoch.
Alenky komentář - vidím, jak jsou mé starosti najednou malé...
Měj příjemný den, Helena
Helenko, zdravím tě, díky blogu obvykle vidíme, jak se máme dobře.Dnes jsem si užila - v Toulavce jsem zavítala k Růžové na Děčínsko, můj rodný kraj, zrovna vystihli krásný, podzimní čas, tetelila jsem se blahem, a pak v Objektivu Lázně Bad Elstern v bývalé NDR, kde jsme s Janou byly na zájezdíku, tak jsem měla dvojnásobnou radost. Vlastně jsem docela spokojená a přeji to i druhým.Važme si toho, co máme.
VymazatBuďme si navzájem inspirací. Jiřina z N.
Jiřinko, krásně jsi to napsala, nebojím se! :) Je fajn, že doba nám přeje, kam se hrabe minulé století se ženami bez volebního práva a práva pracovat, natož mít nějaké koníčky...
OdpovědětVymazatPřesně tak, máme a měly bychom mít spoustu možností a práv.Jsem přesvědčená, že je to k dobru všech. Jiřina z N.
VymazatJaninko, krásný adventní čas tobě i rodině.
Moc hezky napsané.Přeji Ti krásné a pohodové dny.
OdpovědětVymazatJáro, děkuji ti, já tobě také. Dnes mi volala kamarádka, pracuje v nějakém zařízení pro staroušky a už také prodělala covid!
VymazatJiřina z N.
My ženské jsme k neutahání.Kdyby to bylo jinak,byla bych nešťastná.Koníčků mám dost a vždy jsem si na ně čas udělala.Neztěžuji si.
OdpovědětVymazatMěj Jiřinko,hezký adventní čas
Jitko, moje máma měla šest dětí a jela jako elektrická myš.Nikdy jsem nepochopila, kde brala tu energii.A pracovala jako dělnice ve fabrice, druhá směna doma a ještě na zahradě.Pěkné dny Jiřina z N.
Vymazat