Rady jedné babky

Sice bych si měla ještě tak 20 let počkat, až budu stará a ještě starší a pak, možná, začít radit, ale pak si třeba nebudu schopna pamatovat, co jsem to vlastně chtěla? 

Milé KOČKY,

taky - kdo ví, jestli pak bude nějaký blog? To je samá modernizace a vymoženosti, jeden aby se strachoval, jestli stíhá. Pokud se dožiju, bude mi uprostřed února 73 roků ( hodlám slavit 37, však kdo si všimne, že mám na dortu číslice obráceně? ) a kdybych měla všechny zuby svoje a kdyby mi neotékaly kotníky, cítila bych se na ně! To bych ještě na Lovoš vyběhla jako zamlada a nebo na Klíč bych si vylezla častěji, než teď. 

Když jsem tu psala před pár dny o Litoměřicích, vzpomínala jsem, jaká města a jejich okolí jsme s mužem nebo s partičkou kdysi rádi prošmejdili a pak jsem se docela sama divila, že toho nebylo málo.

Určitě mi dovolíte, abych to tu tak trochu shrnula:

Cheb a okolí, Domažlice a okolí, opakovaně s kolama Slavonice a okolí, Jindřichův Hradec a okolí, Třeboň a okolí, Sušice a okolí, Liberec a okolí, Česká Lípa a okolí, Děčínsko, Kostelec n.O. a široké okolí, Jeseník a okolí, Náchodsko, Broumovsko, Bechyně a Českobudějovicko. Na Moravě Znojemsko, Mikulovsko, Kroměříž a taky mnohá místa Vysočiny, Jedovnicko. Co místo, to perla. Rozhledny, hrady, zámky, kláštery a skanzeny, zoologické zahrady, nebo jen procházka lesem a kolem potoka? beru vše ... Šumava a Jeseníky kdykoli. Uvědomila jsem si, že nejraději mám období, kdy kvetou ovocné stromy, nebo když na podzim panuje Babí léto a stromy se barví do zářivých odstínů červené, zlaté a přechází ze zelené do hnědé. Koneckonců zima také není marná, projít se zasněženým lesem a pak ten návrat do tepla domova - provoněného jablečným kompotem a hřebíčkem také není špatný. Jo, kde že jsou ty rady? 

Moje milé Kočky, 

turistikujte, jezděte, procházejte se, výletujte, cestujte, je jedno, jestli tady nebo do ciziny, až to bude možné, neseďte jen tak doma. Třeba i u vás za vsí, na okraji městečka, máte něco pěkného, co vás potěší a zaujme. Co třeba nafotíte a dáte na svůj blog pro potěchu nás ostatních. Choďte za každého počasí...

Roky jsme chodívali poslední sobotu v roce na Jedlovou, dali jsme si v tamní restauraci oběd a pak jsme se skulili na nádraží a odjeli zpátky ku Praze, kde jsme se rozprchli do svých domovů a oslavili konec roku. Pochopitelně jsme na Jedlové vylezli na opravenou rozhlednu a pořádně prohlédli tamní krajinu, plnou zalesněných kopců. Momentálně krásné záběry z tohoto kopce můžete vidět u Járy z Rbk. I ta cesta vlakem s přáteli měla svůj půvab, co vše jsme probrali a toho cukroví, co se snědlo. Nemá cenu takové cesty odkládat, čekat, že až někdy, pak už to nedoženeme. Roky utíkají a najednou už každý kopec a každá trasa dělá nějaké problémy, moc kamení, moc kořenů, moc bláta, za mlada si toho nestihnete všimnout, prostě jdete a za chvíli jste nahoře. ( taky se v lesích tolik netěžilo a nebylo to rozježděné těmi obrovskými stroji ). Hlavně nám ty nohy lépe sloužily!

Včera mi udělali radost, neboť v telce prohlásili, že moje oblíbená Kladská byla prohlášena za chráněnou oblast, no, konečně! 

Krásný, sváteční den! vám všem.

Tentokrát se mrkneme na Chebsko: už jsem někde psala, že v této krajině je jakkoli dlouhá dovolená balzám na duši. Střihněte si Frantovky, Mariánky, Karlovy Vary a k tomu Cheb, Loretu v Hrozňatově, hrady severně od Chebu, sopku u Frantovek a Kladskou, rozhlednu Krásno, a Bečov n.T., klášter Teplá...chcete přidat? tak třeba zámek Kynžvart, vesnici Doubravu a Soos, Andělskou horu, Loket, Chlum sv.Maří? - je toho tam opravdu hodně!