Moje nejmilejší KOČKY,
ačkoli jsem chodila do práce celý svůj život a vše, co jsem dělala, jsem nakonec vždy měla ráda, nezávidím vám, těm, které musíte za každého počasí chodit nebo jezdit do zaměstnání, bez ohledu na počasí. Byla doba, kdy jsem dojížděla do Prahy vlakem a s námi jezdilo tehdy opravdu hodně lidí, pamatuji si, že v soupravě bylo několik vagonů a byly plné, ani jsme si kolikrát s kolegyní Boženkou až do Čakovic nesedly, až tam, na okraji Prahy, když vystoupily davy, které směřovaly po lávce do místní fabriky, - odtud jsme to dojely na Hlavák vsedě.Díky tomu jsme se znaly s mnoha lidmi. Například s jedním inženýrem, zaměstnaným u dráhy, který byl spolužák ze základky mé kolegyně, nebo jedna paní, také zaměstnaná u dráhy, která na kole jezdila asi 3km do Bakova, tam zaparkovala kolo a sedla na vlak a v hodinu 5,40 už byla u nás a kdy vlastně musela vstávat už netuším, ale bylo to opravdu hodně brzo ráno. Odpoledne, když jela domů, tak už byla tak unavená a pospávala, že jsem si říkala, ta zaspí a dojede snad až do Tanvaldu! Těch zážitků, které jsem ve vlaku zažila, pěkných i těch nepříjemných, na knížku by to vydalo. Dnes, když díky změnám využívám ( bus do Prahy mám zadarmo a za vlak bych musela, i když nepatrný peníz, platit ) výhody, už moc nikam nejezdím, a taky ty dojmy nejsou mnohdy moc pěkné. Třeba telefonování mladých holek, které by se daly i za skoroporno považovat. Ve vlaku jsem už dlouho nejela. Výhodu cestování vlakem vidím hlavně na delší trasu. Třeba, když jsme s Janou jely na tři dny do Luhačovic? Není to kdoví jak rychlé spojení, ale když si vezmete jídlo, pití a dáte se pojistit ( hihi ), není to problém. Taky jsme dost času proklábosily a ve dvou to utíká rychleji.
A proč o tom píšu - když je opravdu škaredě, myslím na všechny ty lidi, jak musí brzy ráno, ještě potmě, do práce a já si můžu poležet. Není špatné dožít se důchodu a užít si ,,stáří,,.
Mohu směle prohlásit, já jsem dala dráze svého času dost vydělat.
Vtipné také je, že nyní už máme ve městě nádraží a dvě zastávky!
Jiřinko, to je hezké zamyšlení. My cestujeme všude vlakem. Autobusem jen v nejnutnějším případě. Manžel ho špatně snáší. Nejhorší je, že nechce jezdit ani s nikým autem, protože se bojí. Celý život dokud neoslepl na levé oko, tak jezdil a bez nehod a teď se v autě bojí i s našima klukama, přestože všichni jezdí denně. Spíše než jet s nimi, se bojí těch ostatních na silnicích kvůli alkoholu, drogám a riskujícím, bezohledným řidičům. Co nedělám...teď ho nedostanu ani do vlaku, protože se boji "C". Tak se nam nezbude, než se těšit na lepší časy.
OdpovědětVymazatMilá Járo, můj muž si věří a ještě jezdí autem, ale já už váhám, po té loňské lapálii. Do vlaku a busu nikdy moc nechtěl a máš pravdu, na silnicích je tolik divných lidí.Policajta nepotkáš za celý den, pro mnohé je to dobře, ale kdo tedy má vychytat ty špatné? Jiřina z N.
VymazatDobrý den a jen se divím, že se tituluješ "stáří". Vypadáš klidně, vlídně, jako Verešová.
OdpovědětVymazatJá jsem taky ráda (nejraději) jezdila vlakem, teď už je to ve všem jiné. Ale těší mě nízké jízdné, když mnohdy jedu autobusem. Děkuji za vzpomínání KOČKO ♥
Milá Kitty, tak to je pecka, když mě přirovnáváš k Verešové, aby nás nedala k soudu, hihi. A jejího bohatého manžela bych taky brala. Dost legrace - jízda vlakem s kámoškami není špatný program na sobotu, mám vyzkoušené.Užívej si tento týden v pohodě.
VymazatJiřina z N.
Jiřinko, věřím, že těch zážitků z pravidelného cestování je spousta. Já jsem pravidelně dojížděla na střední školu autobusem, pak do Benešova do práce také autobusem a pak asi rok komplikovaně z K.Šenova do Benešova. Pak již jenom pěšky a posledních asi 15 let z patra do přízemí :-)))) - pracovali jsme s mužem z domova.
OdpovědětVymazatKOČKO - jsi stále kočka!
Alenko, jako bych to viděla, Benešov - mé rodiště a K.Šenov - bydlí tam manželovi příbuzní a na hřbitově má rodiče. Vlak byl kdysi docela dobré spojení Děčín - Jedlová - Rbk nebo Vdf.Nebo Děčín - Č.Lípa.
VymazatAlenko, u vás ty lesy okolo skýtají mnohé potěšení. Jiřina z N.
20 let jsem autobusem dojížděla do práce. Celkem mi to nevadilo, protože to nebyla velká dálava. Ale i tak to byly někdy zážitky. Vlakem jsem cestovala a i teď cestuji hodně málo.
OdpovědětVymazatI na střední školu jsem dojížděla buse a to byly zážitky ještě větší.
Sluší Ti to!
Hanka
Hani, když jsem dojížděla do Prahy do práce 50 min.vlakem, zjistila jsem, že mnozí Pražáci jezdí z jednoho konce na druhý ještě více minut.
VymazatZa pochvalu díky.
Hani,. měj se moc fajn. Jiřina z N.
Bydlela jsem v Praze od narození a jezdila fomprave z Košíř do Dejvic 40 minut když bylo vše ok. Za tu dobu jsme od nás ve Florencii vlakem (někdy i dřív, podle stanic) a je to 50 km. Vlak miluji nade vše, v autě se bojím hlavně těch ostatních . Můj sen je Orient expres 😁
OdpovědětVymazatRůženko, to je super, já jsem zase chtěla vyhrát a dopřát si cestu po Anglii, případně po Skotsku tím jejich historickým vlakem. Boží zážitek. Jen jsem to nakonec viděla pouze ve filmu v telce. Pa Jiřina z N.
VymazatPosledních téměř 12 let než jsem šla do důchodu jsem do práce také dojížděla. Jezdila jsem MHD, napřed trolejbusem na náměstí a z náměstí autobusem. Zastávka je naproti Prioru, ale není krytá, takže jsem tam stála za každého počasí. A na náměstí to pěkně profukuje. Také jsem zažila hodně milých zážitků, našly se i ty méně příjemné. Za ty roky jsme se znaly i s některými ženami z jiných firem. A stejně jako ty jsem teď ráda, že nemusím vstávat ve čtvrt na pět a když je špatné počasí o to víc, zavrtám se do peřin a ještě si pospím.
OdpovědětVymazatRůženko, jsi můj komplic. Jiřina z N.
VymazatJiřinko,já jsem jezdila do Rožnova na učňák,vždy v neděli,v pátek domů,autobusem.Ten byl vždy úplně plný, taky jsem se už skoro všichni znali navzájem.Byla legrace,často si vzpomenu.Když jedeme s klukama někam ny výlet jezdíme autem.Když jedu někdy na výlet sama,jedu autobusem nebo vlákem.A víš,že to je fajn,člověk si pokecá,já nemám problém komunikovat.Když jsme se předloni vraceli s mladším synem,z jednodenního výletu z Vídně,v Břeclavi se vlak naplnil k prasknutí.Vracelo se totiž hodně lidí z nějakého zájezdu ve Francii.K nám do kupíčka si přisedly dva manželské páry,dali jsme se všichni do řeči.Těch historek,zážitky z Francie,no paráda.Až mi bylo líto,že jsme se museli ve Valašském Meziříčí rozloučit,my pokračovali do Rožnova a oni do Nového Jičína.Celý život vstávám o půl páté a dlouho ještě vstávat budu,nevadi mi to,zvykla jsem si,přesto se mi někdy do tmy a do zimy nechce.Jsem ráda,že přes víkendy a svátky nemusím,to si i zalenoším a pospím o trochu déle.Jinak i já musím říct,že Ti to opravdu sluší,vyzařuje z Tebe klid,dobrota.Jsi prostě naše KOČKA!Marťa.
OdpovědětVymazatJejda, Marťo, hlavně nepřechválit, abych nezpychla.A děkuji.
VymazatMy jsme s dcerou jednou jely z Popradu a přistoupily dvě učitelky důch. věku a vyprávěly, jak si udělaly dovolenou v Pobaltí a až do Olomouce jsme je s nadšením poslouchaly.Sice holky povídaly, že už se dlouho nemyly a bylo to trochu znát, těšily se domů, do vany, ale zážitek to byl. Jiřina z N.
Takže vlastně myslíš i na mě, to je milé! :) Dnes jsem šla po třech týdnech do práce, vylezla jsem z domu ve 4:15, přes noc napadla další nálož sněhu, chodníky přestaly existovat a silničáři nikde. Ale jak já si to užila! :)
OdpovědětVymazatVlakem jsme jezdili do Polska k babičce, sice to trvalo skoro den a půl, ale bylo to rozhodně mnohem pohodlnější, než když jsme tam později jezdili autobusem.
Janinko, to muselo být dost napínavé, takovou dobu ve vlaku. Jiřina z N.
VymazatJo, a moc ti to sluší! :)
OdpovědětVymazatDěkuji a nápodobně. Ty budeš taky pohledná babička. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, já dojížděla jen po Praze, ale i to bylo dost výživné. Jen jako mladá holka jsem měla práci v podstatě za rohem a chodila pěšky. Pak jsem si to vynahradila dojížděním z Bílé Hory na Lhotku a pak byla ráda, že se zprovoznila první část metra a trochu se mi zkrátil čas cestování. V posledním zaměstnání jsem dojížděla do Holešovic, dělalo se od 7 hodin a já vstávala denně ve čtvrt na šest a za 10 šest jsem šla na tramvaj. Moje kolegyně se odstěhovala z Vokovic do Pyšel a zkonstatovala, že je odtud v práci podstatně dříve.
OdpovědětVymazatMůj jeden děda byl nádražák, tedy jak on říkal ajznboňák a když se jelo do Kostelce, muselo se vlakem. Druhý děd kdysi na Žižkově taxikařil a pak jezdil linku Praha - Harrachov, takže s ním se jezdilo výhradně autobusem. 😃
Měj hezký den.
Alenko, jak můžeš v komentářích vidět, každý někdy někam jezdil a je to o té dopravě taky téma na delší povídání. Jednou jsem zažila efekt sardinky v plechovce, to jsme s mladými a tehdy malinkými vnučkami jeli z parkoviště nad Karlovou Studánkou nahoru pod Praděd a stála jsi na jedné noze a ještě nebyla tvoje, my s manželem seděli a vnučky na nás a batohy pod nohama a všude lidi, dýchat se dalo jen nepatrně, hihi. Přežili jsme, i řidič. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, také si ráno vždy libuju, když je venku škaredí počasí, že je fajn, že už tam nemusám. Zato hlůř se vstává synovi, který nás vidí spát a musí ven. Na celém důchodu se mi nejvíc líbí, že si mohu organizovat svůj čas podle sebe. Dráhu i busy využíváme často, auta nemaje, a dobrodružství jsme zažili také na knihu. jsou lidé mlčenliví a lidé ukecaní. já jsem ukecaná dost, ale s cizími se moc do hovorů nezaplétám, ale jsou tací, kteří tě prostě vcucnou. A jednou jsem dvě hodiny přikyvovala paní, která si sedla vedle mne a stále na mne něco mluvila. Přišlo mi neslušné se od ní odvracet a tak jsem měla hlavu stále doleva a když jsem měla vystoupit z vlaku, nemohla jsem hýbat hlavou pro bolesti krční páteře. :)
OdpovědětVymazatMarie, až nebude o čem psát, začneme probírat, co se nám kdy ve vlaku stalo a nebude to mít konec.To je téma!
VymazatHezký večer ti přeji, KOČKO.
Jiřina z N.
Tedy takovouhle dámu snad pustil každý sednou neee? :o)
OdpovědětVymazatVlakem teď jezdí nejvíc Adam a zážitků má tedy skutečně hromadu. Poslední dobou to je tak, že si koupí lístek do vagonu a na místo, které tam ani není... A to mluvím o hlavní trati Praha - Pardubice.
No, snad bude líp.
Jiřinko, měj příjemný večer, Helena
Helenko, hodně se probírala doprava vlakem na Slovensko kdysi, za totáče, to byli lidé rádi, když seděli alespoň v uličce.Moje kolegyně zas jednou jela busem z Prahy do Košic a celý bus byl plný opilých slovenských dělníků, říkala, že to byla alkoholová jízda.
VymazatJiřina z N.
jinak mladí musí posedět, nastojí se dost, až zestárnou, hihi