středa 17. února 2021

Středa

 To se řekne, dnes je středa, ale pro mne to znamená: úřední den a jelikož už nejsem v pracovním procesu, mám radost, že nemusím být v kanceláři do večera ( jako kdysi, i když mne práce bavila!to zas jo... ), dnes, po mnoha dnech, se vaření ujal manžel, jitrnice, brambory a kysané zelí a já jsem se uklidila do ložnice a čtu si třetí díl Deníčku moderního fotra. K tomu jsem si dala kávu a bonbon Belgické pralinky vyrobené v Německu, a do toho odstavec, který mě rozchechtal, až jsem začala kašlat a málem jsem se udusila slinou ... takže žádný covid, humor mě má na svědomí...

Právě jsem u kapitoly téměř aktuální, kde D.L. popisuje nákup květin na MDŽ. I rozhodla jsem se, že vám tu nabídnu z jeho knihy jeden útržek, ať se také,

milé KOČKY,

pobavíte. 




Dnes by měla svátek moje bývalá tchýně, tak pálíme svíčky za ni a za moji mámu, která měla svátek v pondělí. 



15 komentářů:

  1. Máš zajímavé čtení Jiřinko. Je potřeba se nějak zabavit, když nám počasí nedovoluje jít ven do přírody. V dešti to s foťákem prostě nejde. Já jsem chvíli háčkovala a teď procházím blogy přátel. Přeji Ti krásný a pohodový den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Járo, dnes jsem jen uvařila pořádnou zelňačku a jinak jsme se věnovala sobě.Zítra je taky den.Pozdravuji k vám do Rbk. Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Jiřinko, dobrá četba dokáže fantasticky zvednout náladu. Deníček moderního fotra jsem ještě nečetla, ale "dvacet deka toho zelenýho roští", mě pobavilo a věřím, že by mně knížka bavila celá. Asi se po ní podívám.
    Když byly kukačky malé a spaly u nás, každý večer jsem jim četla. Milovaly Deník kocoura Modroočka. Já měnila při čtení hlasy, aby to holky měly zajímavější. Nicméně, kdykoli jsem se dostala k pasáži, kde kočky pořádaly koncert na střeše... "a v tom z okna vylétlo koště", dostávala jsem záchvaty smíchu, až mi tekly slzy. Na to ty dvě malé potvůrky čekaly, protože přesně věděly, že tady to prostě bez smíchu a slz nepřečtu. Modroočka jsem četla stále dokola, jinou knížku nechtěly.
    Měj hezký den.🍀💓

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Álo, Kocour Modroočko je jistota, to mi povídej. Naše vnučky ale měly nejraději, když jim před spaním četl nebo vyprávěl jejich tatínek, to se vždy také smály a bavily se.Taky měnil hlasy a dělal strašidelné obličeje, jenže holky se jen smály.
      Hezký večer Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Fotr je skvělej, asi si tu jeho knížku taky vytáhnu :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, koupila jsem 6 knížek od D.L. a čtu čtvrtou a kupodivu je začal číst postupně i manžel, když slyšel ty moje salvy smíchu. Pak pocestujou k mladým.Ahojky Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Tuto knížku jsem ještě nečetla,ale mám ji na seznamu knih,které bych si chtěla přečíst.Pěkný večer s knížkou.Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím říct, že tyto knížky nejsou nijak hlubokomyslné, ale vtipné a tzv. odlehčené téma, což v této době potřebuji. A je tam tolik nadsázky, že to někteří nepoberou.Mně to momentálně vyhovuje. Jiřina z N.

      Vymazat
  5. Dostalo mě dvacet deka zelenýho roští. Nedivím se, že Ti zaskočilo. U nás dnes vařil muž a to kuře na paprice, knedlík jsme koupily. A máme i na zítra. Já jsem prala a odpoledne trochu pletla na skřítku. Počasí na procházku nebylo. R.

    OdpovědětVymazat
  6. Růženko, kuře na paprice mám moc ráda, vidíš, to bych mohla taky brzy udělat. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď koukám, že tam mám hrubku, patří koupili.:(

      Vymazat
  7. Jiřinko, mám knihu doma (dostal ji manžel od dcery), ale nečetla jsem ji. Asi ji vytáhnu, legrace je teď potřeba víc než kdy jindy!
    A pozor na pralinky!!!
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, na ten jeho druh humoru se rychle zvyká.Jiřina z N.

      Vymazat
  8. Jiřinko, tak ten úryvek mne opravdu pobavil. Tu dobu front před květinářstvím si dobře pamatuju a i postoj mužů k těmto nákupům. Jednou stojím v dlouhé frontě na kytky pro učitelky dětí a kolem projde s pohrdáním manžel kráčející z práce. Nevolala jsem na něho, jen jsem si posteskla pro sebe, že já se starám, kupuju jiným ženám kytky a ten můj, co na kytky není mi nedá nic. Ó jak jsem se mýlila. Doma na mne čekala kytička konvalinek z krásného zeleného plastu s oddělávacími bílými kvítky. Moje připomínka o nesnášenlivosti umělohmotných kytek utvrdila v manželovi přesvědčení, že nemám ráda kytky, což pro něho bylo do dalších let příjemné zjištění. :) Ale abych nekřivdila, na jaře kupuje vždy pár ještě nevykvetlých hyacintů, které po odkvětu později sázím do zahrady. Už je tam pěkný záhonek všech barev. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maru, víš, když si vzpomenu na mladá léta, jak manžel stával u výlohy a mlsně koukal do Mototechny a jak mi kupoval vždy stejnou kytku, jaké řeči vedl, když jsem si něco koupila, ani netušil, že je to nová věc...ale hodnotu pozná člověk, až když o něco jde.Když mi po chemkách vařil hovězí a nebo slepičí polévku, neb jsem nemohla jíst.
      Už si dědoucha nechám.Když jsem ho nezakousla do teď.
      Jiřina z N.

      Vymazat