Vzhledem k tomu, milé KOČKY, že po rodičích jsem podědila jen smysl pro humor ( a to ještě asi jen po mamce ), tak zkrátka nemám vilu, nemám chatu, nemám chalupu a ! také nemám s nimi starosti, nemusím je pojišťovat, bát se zlodějů a jezdit stále na stejné místo, což bych i skousla, pokud by u toho byla zahrádka. Pak bych se asi usadila už v mládí a netrajdala po rozličných místech republiky a určitě bych se věnovala kafíčkování na schodech chatky, zvala bych kamarádky na bábovku nebo bublaninu k nám a netahala je do kavárny někde v Praze nebo za hranicemi...( stačí náš malý byt a velká pojistka za něj! )
Nedostatek starostí s nemovitostmi tohoto druhu a možnost občas někam zajet jsem využila ve druhé polovině svého dosavadního života dost intenzivně. Říkám tomu systém kružítko: pomyslně zabodnu toto do místa, kde se dočasně usalašíme - obvykle s manželem a děláme několik dní spanilé jízdy do okolí k hradům, zámkům, klášterům a nebo jiným památkám, které mě zajímají a info o nich nastuduji předem, někdy dokonce hodně dlouho předem, pomocí map a různých podnětů z televize, z tisku a z knížek.Nebo a to je také možné, od známých a příbuzných, neb takové info si pamatuji léta.
Tak se nám přihodilo, že jsme zlítali několik oblastí v naší jistě krásné zemi a mnohdy si říkám, že už nemáme co objevovat, ale opak je pravdou. Stále více se zaměřuji na místa méně známá a nebo mnou zatím opomíjená. Souvisí to také, pochopitelně, s věkem, kdy oba, jak já, tak manžel, netoužíme po velkém mumraji, proto se vyhýbáme prázdninovým pobytům v exponovaných místech.Nemusím to vysvětlovat?
S pobavením musím konstatovat, že zprvu dlouhý čas jsme chodívali ve velké partě na delší pěškovýlety, později jsem s menším počtem účastníků několik let pěstovala kolovýlety a dnes? manžel mě někam doveze a často sedí v autě a čeká, až oběhám své cíle a popojedeme. Případně někam vyrazíme s kamarádkami vlakem a manžela nechám doma dělat strážce krbu. ( popravdě více funguje jako strážce počítače).
No, mladší už nebudu a energičtější také ne, nicméně povahu měnit nehodlám a pokud bude možnost se někam ještě podívat, dám vědět, můj blog je tu od toho.
před 20 lety:
Jiřinko, docela Ti cestovatelského ducha závidím. Zalíbilo se mi výletování a snad ještě s mužem poznáme pár pěkných míst. Také máme raději místa, kde není moc lidí. Asi to přinesla i současná doba.
OdpovědětVymazatA fotografie za 20 let? Seznámíš nás s nějakým zajímavým místem. A na fotkách Ti to bude pořád slušet jako na těch co jsi dnes dala do článku.
Měj pěkný den.
Růženko, to ti moc děkuji a také za tvé přesvědčení, že tu budu strašit ještě i za těch 20 let, není nad naději. Opatruj se a měj krásně. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, jasně, s léty se měníme navenek. To, co máme v sobě nejde jen tak šlehnutím proutku změnit. Výletuji zrovna jak ty, a pořád si říkám, že je ještě tolik míst u nás, která jsem nenavštívila. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko a to těšení se, to je prima, viď? Pak, když se to povede a na vysněné místo se podíváme, člověku to přinese uspokojení. Někdy stačí se projít lesem a jen tak poslouchat ptáky ve větvích a hned je líp.
VymazatTak, ať se ti daří!
Jiřina z N.
S humorem Tobě vlastním, jsi popsala realitu, která se málokomu vyhne!
OdpovědětVymazatChvála Tvému velkému dědictví po rodičích HUMORU, jsi nejbohatší z žen. Navíc velice velkorysá a rozdáváš to bohatství kolem sebe, já toho ráda využívám pokud možno co nejvíce ❤️
Renátko, díky. Už to jinak dělat nebudu, rozesmát někoho, to je přeci fajn.
VymazatMoc ráda se tu s tebou setkávám. Jiřina z N.
Jiřinko,Ty máš elánu na rozdávání.Takže to nemám obavy, že bys neměla co dávat na blog... Je to hezké, jak si výletuješ. Musíš mít úžasný archiv fotek. Ahoj Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Lenko, archív mám dost plný a když není co na práci i se do starších fotek ráda podívám, zrovna dnes jsem říkala do telefonu kamarádce, že jsem včera viděla fotky, kde měla tmavé vlasy a dnes má bílé, co to mám za staré známé? hihi. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, ono je stále co objevovat a obdivovat. Věřím, že pokud budou síly a bude Ti přát zdraví, určitě nás budeš zásobovat dalšími novými místy, často pro někoho (mne) neznámými.
OdpovědětVymazatMěj fajn víkend. D.
Jo, Dášenko, to si ty dárečky vyměňujeme, však já u tebe najdu často poklady! Pozdrav letí k vám na jih. Jiřina z N.
VymazatJiřinko jsme na tom podobně. Už nemáme ani tu zahradu, protože mě zrazují ruce a už jsem měla problémy s rytím a prohazováním kompostu. Doufejme, že ještě budeme moci cestovat. Zatím nás brzdí omikron i počasí a tak sedíme doma. Mám spoustu míst i v blízkosti bydliště, kde jsme ještě nebyli. Tak se budeme těšit na jaro, lepší počasí a snad i lepší časy bez covidu. Jen bude potřeba investovat do bytu nás asi trochu zbrzdí...Měj krásný a klidný víkend.
OdpovědětVymazatJáro, také věřím v lepší příští a s jarem se to zase bude šlapat po kopcích, třeba pomaleji, ale bude.Takový divný leden jako letos nepamatuji, ale ono i se mnou je to letos divné, Tak musíme vydržet a doufat. Pa a hlavně neriskujte, je toho covidu všude plno. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, obdivuji tvoji cestovatelskou náturu a samozřejmě i ten humor, který nám dáváš ve svých příspěvcích. Také jsme dříve docela dost s manželem cestovali, ale zdaleka ne tolik, jako ty. Jsme rádi za naši chatu a zahradu, tam teď trávíme s občasnými přestávkami většinu času od jara do podzimu. Měj se hezky, zdravím 😉
OdpovědětVymazatEvi, já jsem vždy měla vztah k zahradě, ke kytkám a jelikož mi loni ty záhony před domem bagrama zrušili a zasadili mi ránu - tak se snažím na to nemysletz a uvidíme.Možná zůstanu jen u svých muškátů na balkoně?
VymazatRáda navštěvuji zahrady u zámků a klášterů. Měj se moc hezky. Jiřina z N.
Moje milá, nikomu cestování a objevování tolik nepřeju, jako tobě.
OdpovědětVymazatA já si chci tvé fotky, tvé glosy a tvůj humor užívat i nadále.
Děkuji a zdravím, Helena
Helenko, jak jsem slíbila své kamarádce, budu se snažit do posledního dne!
VymazatTa mne velmi potěšila, když mi zcela vážně sdělila, kolik by toho beze mne neviděla, nenavštívila.To potěší!
Tak já na pondělí něco nachystám, aby se ti to, Helo, líbilo.
Jiřina z N.
Jiřinko,zvedla jsi mě náladu svým nadhledem a humorem současně. Na fotkách jsi kočka
OdpovědětVymazata moc ti přeji ještě hodně výletů. 🍀
Jejda, tolik chvály, díky. Bejvávalo, teď už by mi šlo jen to mňoukání, ale pořád je to ucházející, nestěžuji si, aby nebylo hůř, hihi. Jiřina z N.
VymazatTaky nemám starosti s nemovitostmi a je to osvobozující :-).
OdpovědětVymazatPetře, svým způsobem to je osvobozující, ale kdyby se nějaký multimilionář rozhodl mě podarovat, asi bych poděkovala a nerozmlouvala mu to, naopak, cestovala bych s ním za jeho peníze a dělala mu průvodkyni a pečovatelku.Nevíš o někom?
VymazatJiřina z N.
Já jsem hodně cestovala s rodiči,ale po naší zemi. Také zapíchnout kružítko do mapy, někde se utábořit a podnikat túry (většinou po horách).ve studentských letech jsem pěstovala trampink jako tramp samotář se setkáváním s kamarády na potlachu. Na jednom trampu jsem potkala manžela a s jeho a už i mými kamarády prošlápla kdejaký kraj až přišly děti. A já jsem stloustla a žila jen pro ně. Maximálně nějaká rekreace s dětmi na podnikové chatě. Až jsem si jednou řekla dost a naplánovala jsem si dovolenou s dcerou a mladším synem. Pak odešla z domu i dcera a já jsem šťastná, že mám v mladším synovi parťáka na cesty. Jen nás brzdí jeho pracovní zařazení. Až bude v důchodu, už já tu nebudu a když jo, tak nebudou síly. A zahrádku jsem podědila po rodičích, mám ji ráda, i když to je trochu starost. 🙂
OdpovědětVymazatVšak u nás je toho na poznávání, Maruško, tolik!A jaké krásy!
VymazatZahrádku bych měla ráda, ovšem nyní asi už ne, je to se mnou čím dál horší, no, kytky a zeleninu bych měla ráda svoje.Manžel k domečku a do zahrady není, ten by mi nepomohl, ten se nejraději hrabe v útrobách auta.Umí spravit od jehly po lokomotivu všechno, včetně počítače, ale je vzteklej jako starý čert.To víš, každý nemůže být kliďas a miloučkej jako já, hihi. Jiřina z N.