Když jsem koncem února 2020, těsně před covidem, jezdila denně za manželem do nemocnice na Vinohrady, zastavila jsem se jednou u Libeňského zámečku, abych si udělala radost, vdávala se tam totiž moje dcera, a považte, letos v březnu to bude 20 let!
Tehdy, při té zastávce na cestě ze špitálu domů, jsem si s foťákem v ruce uvědomila, jak je to jaro, které co nevidět v plné síle vypukne, hezké. Mimochodem, milé KOČKY, zachránit svého muže jsem dokázala také díky Dáše z Cestou necestou, která kdysi popsala podobnou situaci na svém blogu a tudíž jsem měla vodítko, co a jak a hlavně, že se musí rychle reagovat!
Dovolte mi ukázat vám, jak jsem u zámečku tehdy přišla na lepší a optimističtější myšlenky, neboť- přiznejme si - v nemocnici na člověka padají spíš chmury.
A taky letos snad to jaro přijde a bude stejně krásné? Pro lidičky vzdálené - Libeň - část Prahy.
Po zkušenostech, které mám, si dovolím starším lidem poradit, co se může hodit: ( lidičky od 20 do 30, od 30 do 40 si asi říkají, že jich se to netýká, ale nikdy nevíte, kdy vaše maminka, babička, strýček či děda bude vaši pomoc potřebovat):
takže je dobré mít: na kousku papíru napsané veškeré léky a množství, kdy a jak je ten člověk má brát - nejlépe je to vylepit na viditelném místě
občanský průkaz, kartičku pojišťovny a platební kartu - sdělit si, kde si je ukládají ( platební kartu, šperky a hodinky bych omdlelému sebou do sanity nedávala!
naučit se, jak položit člověka v bezvědomí!!!
Když totiž zavoláte záchranku - 112, 155 a čekáte, než přijedou, musíte se o nemocného postarat , neposazovat na židli nebo sedačku, ale raději dolů, třeba na koberec, a podložit hlavu, aby vám z výšky nespadl! a když k vám záchranáři přijedou ( zapomeňte na přezutí do bačkor a podobné nesmysly! ) musíte na jejich dotazy reagovat a to hodně rychle! a něco hledat po bytě či někam volat dalším lidem je ztracený čas, který potřebují k rychlému převozu vašeho příbuzného do nemocnice! přidejte stres a máte jasno, že musíte být nachystaní a neplašit. Zhroutit se z toho můžete až pak.
( a vím, kde perou chlupaté bílé koberce! )
Jiřinko,z fotek dýchá krásné jaro.Včera i když venku mrzlo,to už trochu jaro připomínalo.Já ho ve vzduchu cítila.
OdpovědětVymazatTo o čem píšeš jsem byla ušetřena.Manžel ztratil vědomí u kamaráda,najednou se sesul ze židle.Naštěstí manželka kámoše je bývalá zdravotní sestra a dělala mu umělé dýchání než přijela záchranka.Zjistili mu špatné srdce a v Liberci udělali angioplastiku.Bypas zatím odložili.léky mu dost pomáhají.Už ho nikam netáhnu,klidně ať sedí v autě,oběhám si všechno sama,už se o něj hodně bojím.
Měj hezký začátek nového týdne
Jitko, tak to mám podobně a jsem ráda, že mne občas ještě někam vyveze dle mých přání. Ovšem trasy kolem 20 km za den už nám nehrozí. Jiřina z N.
VymazatJiřinko milá, děkuji moc za krásné fotky minulých dnů i dnešní jarně optimistické. Jak já se těším na jaro!
OdpovědětVymazatU nás sníh a mrzne, dnes k -10 st a to ještě nesvítá...............když ale přes den vysvitne slunce a všechno jiskří, nádhera veliká. A taky začínají kvést kočičky a jehnědy a to je v téhle kombinaci úžasné.
K Tvým doporučením (léky, kartička, atd.) přidávám z vlastní zkušenosti - trvale mám zabalenou tašku se základními věcmi do nemocnice a všichni o ní vědí.
Ať se týden vydaří a jsme zdraví. Měj se hezky. Eva
Evi, to víš, že bych raději psala, jaké šminky a udělátka by měl mít člověk ve skříňce, ale...život si s námi někdy hraje i na neveselá témata.
VymazatPřeji všem, aby tyto rady nepotřebovali. Jiřina z N.
Jiřinko, děkuji za krásné jarní fotky a i poučení. Roky práce s dětmi ve školách a bohužel i jedna domácí zkušenost mě do podobných situací párkrát postavila a musím říct - funguji až do předání nemocného do rukou odborníkům. Hroutím se až pak!
OdpovědětVymazatBrzo se uzdrav, tohle je fakt pech, mohla si to mít za sebou... Ach jo!
Pa, Helena
Helenko, já se také hroutím až tak 24 hodin poté.
VymazatO té události jsem tenkrát psala na blogu, že bylo štěstí, že jsme ten den nejeli autem na výlet, který jsme měli v plánu ani jsem neodjela sama k dceři, což bylo také možné.
To by to dopadlo! Jiřina z N.
Ahoj Jiřinko, krásné fotky už se těším na jaro zas jsem nemocná mám virózu začalo to na začátku prosince a nemůžu se toho zbavit 14 dní jsem dobrá a pak se to vrátí.Bracha, švagrová a synovec jsou záchranáři tak od nich vím, že je důležité vědět jaké léky atd.je dobře, že jsi to připomněla.Iveta
OdpovědětVymazatIvetko a to jsem musela v chodbě odstěhovat stranou lavičku, neb by neprojeli s tím vozítkem, na které manžela naložili...Teď máme téměř tři roky od té události a raději jsem se o tom zmínila, kdo ví, komu to může pomoci.
VymazatJiřina z N.
Hezké jarní fotografie. Připomínka toho, jak být připraven na nenadálou událost nikdy není k zahození. Díky.
OdpovědětVymazatJaruško, divné to bylo po jejich odjezdu, protože mi nikdo neřekl, kam vlastně odjeli!
VymazatTak jsem teprve kolem 23.30 hod. vypátrala, kde ten můj poklad leží a co s ním udělali.
Jiřina z N.
Dnes jsme měli venku na teploměru ráno - 10, takže jsem se ráda na Tvoje jarní fotky podívala.
OdpovědětVymazatTak ať jsi co nejdříve v pořádku, abys mohla mít vše lékaři plánované zdárně za sebou.
Klidný den, Jiřinko!
Hanka
Hanko, děkuji ti...tolik jsem se té operace bála a nakonec to musíme odložit...začínám být potížista. Jiřina z N.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatJako vysloužilá děvče ze zdravotnictví, Ti Jířo dávám pochvalu!!! Rada nad zlato, která je prospěšná všem zúčastněným v takových situacích👍
Hezky přivoláváš jaro i moje vzpomínky na několik svateb, kterých jsem se na Zámečku v Libni
zůčastnila. Doufám, že Tvůj organismus přestane stávkovat a vše se bude moci brzo“opravit”!!!
Držím Ti palce🤞🏻🤞🏻🤞🏻
Renátko, děkuji tobě i ostatním, kteří byli připraveni mi zítra držet palce, abych se po operaci probudila. Tak si budu muset udělat přípravu v hlavě zase jindy.
VymazatJiřina z N.
Ahoj Jiřinko, děkuji za hezké fotografie, jaro dělá divy... ☺A je fakt skvělé, jak nás sdílení i takhle na dálku propojuje... ☺ Hezké, že jsi díky Dáše zachránila manžela... ☺ A potvrdit opravdu mohu, že je to hrozný stres a týká se i nás mezi 30 - 40, 40 - 50... Krásné dny přeji, Peťka ☺
OdpovědětVymazatPeťo, dík. Opravdu jde u těchto nemocí o vteřiny. A nedat se odbýt, pokud voláš záchranku.
VymazatMěj se báječně. Jiřina z N.
Jiřinko, každý, kdo zachová v takové situaci chladnou hlavu, má můj obdiv. Je to přesně tak, jak píšeš, hroutit se můžeme až pak!
OdpovědětVymazatPřeji krásné zimní dny! :)
Janinko, sedět, brečet a naříkat - na to je vždy dost času. Pozdravuj Jbl n.N.
VymazatMé druhdy působiště. Jiřina z N.
Jiřinko, krásné fotky Zámečku a květeny kolem. 👍👍👍
OdpovědětVymazatByla jsem tam dvakrát na svatbě jen jako host. Důstojné prostředí.
Rady, jak poskytnout první pomoc jsou velmi důležité. I když já, jako plašan, si nejsem jistá, jak bych reagovala.
Měj hezké dny.
Alenko, jak by řekl můj kamarád, podle toho, jak máš toho pacienta ráda, někoho dorazit, aby se netrápil a někoho opečovat do příjezdu sanitky a odborníků...
VymazatA díky, že sis našla čas na můj blog. Jiřina z N.
Jiřinko,hezké jarní fotky,těším se na teploučko.A taky Ti děkuji za rady,člověk nikdy neví,co se stane a potom stresovat,kde co je apod.to situaci nepřidá.Ty se hlavně uzdrav,držím palce a myslím na Tebe.Marťa.
OdpovědětVymazatMarťo, pěkně mě to přepadlo, to jsem nečekala. Ale snažím se to vyležet.
VymazatS tím záchranářstvím to je taky náhlé a jeden neví, kdy to může potřebovat. Měj se pěkně, Marťo. Jiřina z N.
Jiřinko, poučné. Člověk nikdy neví, kdy se bude hodit - i když doufám, že ne. V práci máme povinný kurs první pomoci - pečlivě študuji, ale nevím, jak bych zareagovala, kdyby k něčemu došlo. Jarní květinky nádherné
OdpovědětVymazatLeni, já obvykle funguji jako stroj a složím se až za 24 hod., to mi pak vibrují ruce.
VymazatPa Jiřina z N.
Nedivím se, že si nabírala energii a lepší myšlenky, krásné záběry.
OdpovědětVymazatVědět jak na to, když se stane zdravotní malér vůbec není od věci a čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje co vše se může stát. Ten soupis léků na papírek dám a připnu magnetem na bok myčky (tam si dáváme různé vizitky a zprávičky).
Opatruj se Jiřinko!
Alenko, tak to mám radost, že si to někdo vzal k srdci. Mě se záchranáři ptali na dvacet věcí najednou, lítala jsem po bytě a nevěděla názvy léků ani dávkování, nevěděla jsem, kde má manžel kartu pojištěnce, prostě zmatek.Nakonec jsem si všimla, když ho odváželi, že má nohy mimo ty plošky, tak jsem mu je dala nahoru na ty stupačky, jinak mu je sedřeli. Byl to boj o vteřiny.
VymazatPa a hezké dny. Jiřina z N.