Děčín podruhé, aneb

 aneb návrat do čtvrtečního povedeného dne: Labe odneslo všechny mé momentální chmury dál k moři, asi do Hamburku? a já jsem se kupodivu nejen potěšila, ale i obnovila vzpomínky na mé dávné skoro dospěláctví. 

Na to, jak jsme v noci při tranzistoráku tančili na Tyršově mostě a to jsme šli pěšky z Děčína do Bynova - spolužačky a spolužáci měli taneční, mne holky ze třídy pozvaly,  nic nám v noci nejelo ( tehdy po Děčíně jezdily trolejbusy ) - spala jsem u jedné z nich. Tentokrát jsem most prošla s fotoaparátem a byla ráda, že těžké duchny na obloze odpluly jinam a nehyzdily mi snímky.

Zašly jsme se sestrou k zámku, ale už se téměř stmívalo, v Růžové zahradě se pilně pracovalo a na dotaz mi odpověděli, že na jaře to bude hotové a přístupné. Tak jsme zámek obešly a daly se k Hl.n. a jely domů.

Milé KOČKY:

Myslím, že to pro mne byl přínos a dobře jsem udělala:práce na mne doma počkala a nic mi neuteklo.

podzim v zámecké zahradě:

V zámecké zahradě bylo tradičně hodně pávů, ale tentokrát se mi nepodařilo žádného pořádně nafotit. Měli schované hlavy a bez nich nevypadali dobře.