Pro sebe

Uplynulý týden si musím, tak trochu, zaznamenat hlavně pro sebe,

abych, až jednou bude líp, věděla, co bylo a kdy.

V út 25.6. jsem naklusala na Karlák před sedmou, tradičně do laborky,

pak jsem čekala na paní docentku asi do devíti a posléze jsem byla poslána,

- tentokrát změna -

nikoli do špitálu, ale na stacionář, na čtvrtou CHMT.

---

V tom horku bylo dobré, že mají na tom patře všude klimatizaci.

Kolem 14té hodiny pro mne přijel můj nejmilejší a jediný zeť a odvezl mě domů v klimatizovaném autě,

dva dny jsem se potloukala po bytě, v posteli, na sedačce, v ušáku a ve čt ráno jsem zjistila, že oproti předpokladu baxterka už dokapala a tudíž jsem volala zeti, aby přijel a odvezl mne na Karlák k odepnutí.

Takže: přijel, odvezl mne, tam počkal a zase mne dovezl zpátky domů.

Jsem mu neskonale vděčná, že jsem nemusela busem, metrem, tramvají a dvakrát!

Další dva, tři dny klasika...léky, nevolnosti.

Zato dnes, v neděli, se mi udělalo lépe, nacpala jsem honem pračku, odmrazila mrazák a vodou z ledu zalila kytky.

Umyla jsem si vlasy a mám jich v tuto chvíli asi polovinu, ostatní vypadaly a snad jednou dorostou?

Nijak mě to nestresuje, je to součást léčby.

Lepší zprávička je, že dnes má moje milá, mladší, vnučka narozeniny, číslo třináct je v tomto případě šťastné.

Popřeji jí asi v pátek, neb odjeli na výlet do Vídně, na nějakou výstavu a pospávají v Mikulově.

Ani zatím nevím, jak dopadla obě vysvědčení, ale pro jistotu jsem jim oběma minulý týden, když tu byly v sobotu a v neděli na návštěvě, dala za vysvědčení dárečky.

( moc ráda bych je vzala do Mar.Lázní ke Zpívající fontáně a na teplé oplatky a na Kladskou, ale musí to počkat )

Na balkoně mi kvetou muškáty a to v několika barvách, těším se jimi.

Mám rozečtené dvě knížky, což nemívám ve zvyku, tak se po večerech nenudím.

Dnes jsem s potěšením opět zhlédla Toulavku a Objektiv. Navštívila jsem díky tomu několik míst, kde jsem opravdu kdysi byla a třeba ve Stonu bych nyní na hradby nevylezla.

Díky televizi to byla hračka.

Jo,

milé KOČKY,

těším se na zítra, vyrazíme s mužem k zelináři po ránu pro melouna, meloun a meruňky mi dělají dobře.

Prosím, ať zaprší!

Kamarádka

Tentokrát jsem u plotny nestála já, nýbrž moje skvělá kamarádka.

Ale do této rubriky to patří.

To máte tak,

milé KOČKY,

počátkem týdne mi volala Marcelka, letitá kamarádka, ptala se, jak mi je a jestli něco nepotřebuju,

a mimo jiné jsem jí řekla, že mi v sobotu přijedou vnučky.

---

Hned se mi ( střelhbitě ) nabídla, že mi upeče bábovku - dělá takovou tmavou až černou, nadýchanou a moc dobrou a navrch mi přiveze štrůdl.

Moje srdce zaplesalo, za prvé, protože jsem si uvědomila, jak obětavá to je kámoška, sama babička 4 vnoučat,

a za druhé se můj mlsný jazyk těšil na ty dobroty!

Zrovna mám pár dní, kdy se mi jídlo neoškliví, hurá!

Včera k večeru přijela, tašky nadité, pojedly jsme segedín, který jsem jí nachystala

( má ho ráda a snažím se jí ho občas uvařit),

sjely jsme novinky u ní a u mne,

vypily kávičku,

a pak jsem ji doprovodila k vlaku, kde jsem si v kolejišti natrhala i kytku do džbánu.

Abyste z toho také něco měly,

dnes ráno jsem vám to trochu pofotila.

Neměla bych se vytahovat, jak jsem bohatá,

bohatá na kámošky, ale co už?

A vnučky? Ty už jsou v tuhle chvíli na cestě k nám.

Toskánsko

Od pátku mám myšlenky daleko odtud,

Jana s jejím manželem odjeli v pátek večer do Toskánska.

Jak jsem si už stýskala před časem, musela jsem kvůli současné situaci svůj vysněný zájezd přeprodat a zůstat doma,

Jana mi občas pošle zprávičku a včera došla smska, že byli na Elbě a moc se jim tam líbilo.

Aby ne, však výběru našich zájezdů věnuji obvykle v listopadu velkou pozornost.

---

Dcera mi slíbila, že pokud se uzdravím, tak tam se mnou příští rok pojede!

V neděli Jana přijede a pak si dáme někde ve stínu rande a jsem opravdu hodně zvědavá na její dojmy a hlavně na fotky,

a co víc, v červenci pojede na další zájezd, kde jsem měla být, moje neteř s mojí sestrou.

Tyhle holky pojedou taky do Itálie, ale kousek víc na jih, do oblasti Neapole a na ostrovy okolo, Amalfi a Sorento a pod.,

s návštěvou Říma. Už tam kdysi byly a tak se - pochopitelně - těší.

Tak proto,

milé KOČKY,

mé myšlenky poletují po jihu Evropy...

Snad se do té Florencie přeci jen podívám jindy.

A jste li zvědavé, na program toho zájezdu, který mi unikl, stejně jako loni Pobaltí,

tady je:

1. den: Odjezd z ČR v odpoledních hodinách.

2. den: Ráno příjezd do oblasti Toskánska. Navštívíme město rodových věží SAN GIMIGNANO, středověké opevněné městečko vč. náměstí Piazza della Cisterna a Piazza del Duomo s nespočetnými architektonickými poklady - bazilika, věž Torre della Rognoza, poutní kostel a obchůdky s řemeslnými dílnami. Odjezd do přímořského letoviska jižního Toskánska na ubytování.

3. den: Pobyt u moře.

4. den: Celodenní fakult. výlet na nejnavštěvovanější ostrov Toskánského souostroví ostrov ELBA, úchvatné pláže, tyrkysově modrá voda, nádherné hory a omračující vyhlídky. Navštívíme PORTOFERRAIO, někdejší římský přístav, procházka uličkami historického centra, pevnost Forte Stella, Napoleonova vila Mulini s terasovitou zahradou. Na prohlídku půvabných vesniček vyjedeme do hor - vesnička POGGIO, příkré dlážděné uličky, nádherný výhled na Marcianu Marinu a pobřeží. MARCIANA, malebná kamenná vesnička, možnost fakult. výjezdu lanovkou na nejvyšší vrchol ostrova - MONTE CAPANNE - krásné výhledy až na Korsiku. Procházka nejstarší obcí ostrova MARCIANA ALTE s elegantními patricijskými a měšťanskými domy, možnost koupání na pláži mezi útesy v malebném středisku PROCCHIO. Odjezd na trajekt a návrat na ubytování.

5. den: Pobyt u moře. Pro zájemce možný půldenní fakult. výlet do PISY, města proslulého svou šikmou věží.

6. den: Celodenní výlet za etruskými sídly. Vysoko nad jeskyněmi v útesech údolí Lente navštívíme město s jedinečnou polohou PITIGLIANO, bludiště středověkých uliček, bývalé židovské ghetto, palác Orsini, působivý viadukt. Pokračujeme do městečka SOVANA, jedno z nejkrásnějších v celé Itálii, žlutohnědý pískovec, kostel Santa Maria s freskami a v okolí etruské hrobky Toskánska - Necropoli di Sovana, via cave - hloubené cesty vytesané do skály Etrusky, hrobka Tomba Ildebranda. SATURNIE, na závěr dne se ponoříme do zdejších přírodních horkých pramenů. Relaxace v sirných termálních lázních. Návrat na ubytování.

7. den: Výlet do hl. města stejnojmenné provincie GROSSETO s řadou památek - náměstí Piazza Dante s katedrálou sv. Vavřince, socha Canapone Monument, věnovaná Leopoldovi II. Toskánskému, kostel sv. Františka, palác Aldobrandeschi. Pokračujeme do "Toskánské oázy" - MONTE ARGENTARIO, čisté moře, malebné přístavy - Porto Santo Stefano, Porto Ercole a Orbetello, skvostná příroda - písečné kosy "tomboll", laguny. Volno a odpočinek v některé z elegantních marín a na zdejších plážích.

8. den: Pobyt u moře. Pro zájemce možný půldenní fakult. výlet do jednoho z nejkouzelnějších měst Itálie SIENY (UNESCO), prohlídka středověkého centra - náměstí Piazza del Campo s Palazzo Comunale, zvonice Torre del Mangia, úchvatně zdobená sienská katedrála - jeden z nejlepších příkladů gotiky v celé Itálii, baptisterium s mramorovou fasádou, procházka klikatými uličkami centra s kostely a paláci. Krátce prohlídka středověké VOLTERY, větrem ošlehané městečko s puncem hrdosti a nedobytnosti, město alabastru - historické centrum města s tajuplnými uličkami, kamenickými dílnami a krámky.

9. den: Po snídani odjedeme do FLORENCIE (UNESCO) - perla Toskánska s monumentálními stavbami florentské renesance - Dóm Santa Maria dei Fiori, Giottova Campanila, Baptisterium, hrobka Medicejských, most Ponte Vecchio s krásnými pohledy na město, kostel Santa Croce s náhrobky mnoha věhlasných Florenťanů (Michelangelo, Galieo a další), uličky starého města, posezení u šálku dobré italské kávy, ochutnání místních specialit. Večer odjezd do ČR.

10. den Návrat do ČR v dopoledních hodinách.

A musím napsat, že ke mně byli v CK Redok moc vstřícní, protože přepsali Janina manžela místo mne bez poplatku

( měla jsem zájezd pojištěný ), to např. kdysi v Invii stál přepis 1000,- Kč, jak se mi svěřila kamarádka!

( můj doprovodný snímek je staršího data z Ch.)

Kdybych

Na dnešek mi asi měsíc svítil do okna ložnice, do tří do rána jsem jen ležela, koukala do stropu a přemýšlela:

kdybych byla nebo měla být učitelkou, co bych ráda učila?

No, asi to, co se mně samotné ve škole líbilo, ne?

Češtinu, zeměpis, dějepis, tělocvik, případně přírodopis.

---

( Všimněte si,

milé KOČKY,

o matematice a fyzice ani slovo!, jak já jsem mohla odmaturovat? )

Jenže, o tom, že bych některé ty předměty chtěla učit jinak, než se běžně učí,

( co já vím, jak se to dnes učí, myslím tím, jak se to učilo za nás ),

o tom jsem uvažovala asi tak, že bych musela být mladá a schopná a přitom mít ty svoje nynější zkušenosti

a to je ten kámen úrazu. Kde bych je jako mladá vzala?

Tenkrát jsem toužila vidět pyramidy a Nový Zéland a Island a nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že se podívám po Evropě.

A že ji projedu několikrát sem a tam a uvidím místa, o kterých jsem do té doby netušila.

Škoda, že jsem začala jezdit tak pozdě,

tedy, jsem ráda, že jsem vůbec mohla za svého života za hranice všedních dnů.

Občas se mě mladší vnučka ptá, kde jsem byla a pak mám dost co vyprávět.

Jim - vnučkám - to asi nepřijde tak atraktivní, samy s rodiči jezdívají do ciziny na prázdniny.

Připomínám, že se je snažíme seznámit i s krásami ČR.

Vzdělávám se průběžně i já!

Dnes jsem věnovala trochu času sledování ČT 2 - zámkům v Německu, ostrovu Mainau a zacestovala jsem si ,,z kanape,,.

Každý pokus dobrý?

A zpět k vyučování:

když slýchám, jak to nyní chodí ve škole, ani bych to dělat nechtěla, mám známou, která učí a prý dostala doporučení, aby nedávala horší známku, než trojku! Co to je?

A učitelky prý nechtějí jezdit s dětmi na výlety na konci školního roku, protože kluci zlobí! Já bych požádala o doprovod rodičů těch nejhorších dětiček nebo bych je nevzala sebou, ne?

Proč o to mají být ochuzeny hodné děti?

Problém vidím v těch rodičích zmíněných dětí.

Vychovali spratky a neví si s tím rady?

Učitel má mít autoritu, stejně, jako rodič! A je to jen člověk, měli by s rodiči táhnout za jeden provaz.

Obvykle lidé, kterým jde o vzdělání vlastních dětí, s učiteli problém nemívají.

Tak jsem si tady upustila páru a jdu zas něco rozumného dělat, třeba nastala chvíle na kanaping s knížkou?

Mám rozečtenou Sí, vole.

O třech chlapech na motorkách ve Střední Americe.

Přeji hezký večer.

O 20 kg méně

Shrnuto a podtrženo:

v září 2018 se přišlo - vlastně docela náhodou? - na Vetřelce,

počátkem ledna 2019 mi udělali poprvé pokus o odběr kousku jeho tkáně,

v březnu se jim podařilo kousek odškrábnout a jelikož to nebylo k ničemu,

v dubnu u vojáků ve špitále ve Střešovicích se povedlo a na základě jejich práce

konečně - 9.5.2019

jsem nastoupila CHMT a tou procházím co 14 dní zatím ještě pořád.

---

Nebudu psát o nechutenství, nevolnostech a podobných fujkách,

pouze sdělím, že jsem od podzima ztratila na váze 20kg!

Nu, má to i výhody, ale i nevýhody.

Oblečení, koupené za poslední dva roky půjde k prodeji,

sáhnu do starých zásob triček a plátěných kalhot, případně sukní,

zakoupím ,,hubené,, džíny a je to.

Šaty, které jsem si koupila v poslední době (někdy v zimě) a oblíbila jsem si je, mi plandají,

co nadělám.

Stejně se poslední dobou nejvíc poflakuji na sedačce, v ušáku a v posteli, takže potřebuji především domácí oblek a pyžamko.

Vaření a nákupy převzal na svá bedra manžel,

já kamarádím především s vysavačem a s pračkou.

A to je,

milé KOČKY,

konec dnešní pohádky o mém současném životě ve městě N.

Naštěstí máme v bytě docela přijatelně,

větráme jen v noci a přes den je tu příjemně.

Přeji hezké pondělí.

( jo a denně myslím na Janu, jak právě brázdí Toskánsko! )

Před domem

Barvy a vůně, před domem to kvete a dělá mi radost.

Na záhonu už dokvetly žluté a modré kosatce, některé si někdo nedovoleně odnesl,

zato dva keře růží se předhánějí v počtu květů.

---

Mají několik prutů zdivočelých, zplanělých a tak jsou keře dokonce dvoubarevné.

Milé KOČKY,

takhle to před domem u nás nyní vypadá.

Vítejte.

Do přírody

Konečně zas doma, spaní ve své posteli, bez nepříjemných vedlejších vlivů, uf,

paráda.

Dnes má bráška svátek, pálíme svíčku.

V sobotu před asi deseti dny mi manžel povídá, vyvezu tě do přírody.

Přišlo mi to jako dobrý nápad.

---

První zastávka byla v Čáslavi, dala jsem si výborný čaj a něco k tomu, prošli jsme se po náměstí,

kde se obvykle v sobotu prodavají kvanta květin, řidič se provětrá a já se pokochám,

udělám pár snímků,

a pak pokračujeme podle plánu: jedeme do Světlé nad Sázavou.

Manžel pochází z jedné půvabné vesničky poblíž, rád sem jezdí, už jsme tu byli mockrát, ale,

nikdy ještě ve zdejším zámku a nebo zámeckém parku,

tudíž,

milé KOČKY,

byl čas to napravit.

Manžel se zaparkoval na lavičce a sledoval venkovní svatbu, já se procházela po parku s fotoaparátem v ruce.

Oba jsme si čas tam strávený velmi užili.

Paní majitelka se o zámek dobře stará, nabízejí několik prohlížecích okruhů, každý si vybere... a v samotném parku to bylo moc příjemné.

Poté jsme odjeli po převážně nové silnici do Ledče nad Sázavou a tady, ač jsme tu také nebyli poprvé, jsme se trochu prošli.

Chtěli jsme pokračovat do Jemniště nebo ještě jinam, ale byla jsem tak unavená, že jsme to otočili k domovu a stačilo.

Zase někdy příště.

A tady se s vámi podělím o ty chvíle:

Dnes naposled

Milé KOČKY,

včera mi dcera pomohla velkou měrou k rozpohybování mého nového blogu,

který zájemci najdou na novatrvalkadahlia.blog.cz

( tímto dceři velice děkuji a odměna ji nemine, hihi )

---

a jakmile se znovu ocitnu doma, ve svém prostředí,

určitě vložím do svého nového blogu články a spolu s nimi fotky.

Již mám na vás políčíno!

Všem, kdo sem našel během těch 5 let a 2 měsícú mého dosavadního blogování cestu a komu se snad něco z mého blogu líbilo,

děkuji za návštěvu.

Ráda se budu prostřednictvím blogu - jak mého, tak těch vašich i nadále potkávat.

( pozn.:sama se divím, kolik výletovacích tras a popisků se v tomhle starším blogu za tu dobu nachází...)

Jiřina z N.

Večerní zprávy

Hezký dobrý večer, nebo spíše dobrou noc,

milé KOČKY,

konečně jsem se dobrala nového blogu a začínám znova,

budu se těšit na vaše návštěvy.

Brzo přidám novinky s fotečkami.

Jiřina z N.

Toulavka

Jak je o mně všeobecně známo,

koukám každou neděli na Toulavou kameru a Objektiv.

Řešíme to tak, že buď v ten den vaří manžel nebo si uvařím v sobotu večer a nebo dělám něco, co stihnu udělat až po pořadu.

To je info pro šťouraly, kdyby to někoho zajímalo, jak si můžu v neděli dopoledne dopřát telku.

Proč se o tom zmiňuji?

Milé KOČKY,

málokdy se stane, že dávají něco, co neznáme, kde jsme nebyli, i když manžel obvykle říká: tam jsem nikdy nebyl,

přijde mi, že mě chce provokovat.

---

Nebo si to fakt nepamatuje, ale já mám na tohle paměť jako slon a v nejhorším případě najdu fotky

( a utluču ho argumentama! )... hihi.

Dnes se to opět potvrdilo:

Dávali Maria Loreto u Chebu,

říkám: jé, hele, tam jsme byli, pamatuješ?

Tam jsem nikdy nebyl, praví manžel.

Ale nakonec jsem mu popsala, kde jsme tehdy byli, kudy se jelo a vzpomněl si.

Vesničku Doubravu, Loretu, Cheb a hrady i vesnice okolo i samotné Frant.Lázně, v té oblasti rádi výletujeme, nejméně jednou za rok a byli jsme tam i na delší dovolené.

Však jsem na svém blogu o tom dříve psala a považuji tuhle oblast za velmi krásnou.

Celý lázeňský trojúhelník, včetně Kladské, kláštera v Teplé, Loket, Bečov,

Soos a Chlum sv.Maří...

( jenže - ukažte mi, kde u nás v Česku a na Moravě není krásně? )

Těším se, až mi bude zase dobře a vezmu své milé vnučky do Mariánek na teplou oplatku a ke Zpívající fontáně.

Zdar výletování a hezký zbytek neděle vám všem přeji:

Jiřina

Asi zaostávám

V poslední době,

jestli je to starostmi a nemocí, nebo prostě jen mým pokročilým věkem,

kroutím hlavou nad některými jevy:

začnu od lesa, aby tomu všichni rozuměli:

Než jsem si založila vlastní blog,

chodívala jsem nejméně tři roky na mnohé blogy a s radostí sledovala, jak si čančají bydlení mladé maminky a jak jim přibývají děti, skříňky a koberečky, popisovaly barvitě cesty na dovolené a bývala jsem zvědavá, jak to zvládají a měla radost, že vychovávají své děti právě takhle.

---

Jenže u mnoha z nich se časem stalo to, že se objevovalo mnohem méně příspěvků s těmito, pro mne zajímavými tématy, objevilo se více těch, které psaly a zveřejňovaly kvůli prodejům a nyní, vlastně nic jiného než případný kšeft tam nevidím.

Ztrácím zájem a nezbyde mi, než chodit na ty blogy, které jsem objevila loni, nabalily se na mne taky náhodou, už to není nic kolem bydlení, ani malých dětí, ale zahrádkaření, cestování a plky o životě, lidí starších a proto někdy vlastně i o vnoučatech.

V posledním týdnu jsem zaznamenala na mnoha těch mých bývalých oblíbených vzkazy, že jedna firma s druhou firmou se přetavily do jedné.

Stejně bych si tam nic nekoupila, jednak jsem starší model a mám v bytě věci, které nechci a nemohu vyházet a koupit si vše nové, a druhak nechci, aby můj byt vypadal jako všechny ostatní.

Vše šedé, betonové, černé a sem tam bílá. Připadala bych si jako v prádelně mé babičky. Studené a neosobní. ( i když znám výjimky ).

Je mi zcela jedno, jak kdo bydlí, beru si příklad z těch, co se líbí také mně.

Mám pořád stejně ráda blogy:

http://www.nevylecitelnaoptimistka.cz/

https://lucieliving.blogspot.cz/

http://handmadebytereez.blogspot.cz/

http://blog.rosamitnik.cz/

http://unasnakopecku.blogspot.cz/, a http://slovo-od-slova.blogspot.cz/

http://www.zivotpodlelucie.com/

/http://www.bgphotography.cz/

a moc ráda sleduji několik podobných, cizojazyčných, především polských,

z těch nových, pro mne nových, je to Simonka/Blondýna s celým seznamem blogů u ní dostupných, Dášenka s kouzelnými fotoreportážemi z cest a spousta dalších.

Věrka/Carolinamia a Martička/Vyzobaná slunečnice jsou už pro mne samozřejmostí.

A co jsem tím chtěla říct?

mé milé KOČKY?,

že je docela snadno rozpoznatelné, kdo něco dělá jen pro peníze a kdo pro potěšení a pro radost.

Ať už svoji nebo druhých.

Hezký podvečer přeji.

U nás bouřka a déšť, dík, zaleje mi to kytky před domem.

Věřili byste tomu?

Tak jsem si dnes po ránu udělala cestu do Prahy,

na Bulovku,

na kontrolu kardiostimulátoru,

koncem týdne budu mít tohoto domácího mazlíčka už rok!

Milé KOČKY,

pan doktor mi řekl, že baterka mi ještě 13 let bude bezchybně sloužit!

To jsem vám říkala, že už jsem babka na baterky?

---

Loni místo mne jel kvůli tomu do Pobaltí s Janou, mojí kolegyní,

narychlo ukecaný ( přemluvený ) její manžel,

letos se to opakuje a 14.6. pojede místo mne do Toskánska zase.

( Ten má asi radost! )

Já si budu muset počkat, až se moje zdravotní situace uklidní,

a pak pojedu, možná, někam taky.

Pro letošek mám novinku, vetřelce, který se nedá operovat a musí se na něj chytře.

Jinak ráno vyjdu před dům a co nevidím?

Kosatce, které před domem vykvetly, jsou urvané,

nechápu,

ve váze nevydrží.

Mohly tam zdobit a potěšit spoustu lidí, takhle to jen načuřilo mne a pár lidí z domu.

Vykvetly růže, nejen před domem, po celé trase od nás ku Praze ...a některé ty keře jsou úžasné.

Hezký den vám všem.

( zatím pořád nemohu vkládat fotky! ale už se to blíží, nový blog...)

Jiřina