Babička

Zdá se, že od prosince 2017 jsem babičkou na méně než poloviční úvazek.

---

To jsem tehdy upadla u mladých a natloukla si žebra, vnučky už byly ,,velké,, a tak potřeba dojíždět k nim

a sekundovat jim nebylo potřeba,

nicméně jsem byla nastavená na časté návštěvy a mnohdy mi snížená četnost setkání vadí.

/ další dva roky díky nemocem taky nic moc! /

Jak ráda si tedy nad fotkami, které si občas prohlédnu, zavzpomínám na naše výpravy,

na batůžky, na svačiny, pití, deku, plyšáky, mikiny a pláštěnky, fenistil, náplasti,

foťák, mobil, doklady, peníze,

knížku, notýsek, pastelky,

( však ve vlaku dostaly naše holčiny mnohdy pochvalu od náhodných cestujících, že celou cestu byly hodné, )

povídaly jsme si, nechala jsem si vyprávět historky ze školky nebo už z prvních ročníků ZŠ.

Byly jsme spolu a byly jsme rády.

Vymyslela jsem heslo: My se máme, že se máme.

Vzpomínám na dobu, kdy jsem jim odpoledne dělávala pečená jablíčka nebo jablečný kompot,

a na jejich roztomilé dotazy: nebylo by na přidání?

Doprovázela jsem je na keramiku, na balet, na angličtinu, na výtvarku,

chodila jim naproti k jídelně a ke družině,

trávila s nimi dny, kdy třeba nebyly zdravé.

Vzpomínám, jak jsme před Vánocemi vykrajovaly a pekly cukroví.

Jak jsem musela koupit druhou sadu - váleček a další nářadí, aby měly každá to své.

Zdobily jsme velikonoční perníčky.

Jsem moc ráda, že jsem to měla možnost zažít, že jsem nebydlela na druhém konci republiky,

že jsem s nimi byla poměrně často.

Jsem babka ovlivňovačka, to se přiznám bez mučení,

vyprávěla jsem jim často o tom, kde jsme s dědou byli, co jsme viděli, prostě jsem jim cpala nenápadně do hlavy,

jak je fajn poznávat tu naši zemičku.

Od malička tvořily výzdobu třeba na Velikonoce, hnětly pastelínu, vystavovaly v bytě výrobky.

Milé KOČKY,

ovlivnila jsem je? Ony ovlivnily mne.Jsem bohatá babička.