Poslední dubnová noc

Všem, všem, všem...

bez rozdílu - posílám kytičku konvalinek, je jich jen pár, aby vás z jejich vůně nebolela hlava...

milé KOČKY,

letos asi bude problém, sehnat posledního dubna rozkvetlý ovocný strom?

měly jsme se nechat políbit dřív...

snad to stihneme pod šeříkem..

Tak to je...

Příbuzné si člověk nevybírá.

( to je ale někdy škoda,

milé KOČKY,

tvrdím já )

Narcisy

Jedna známá cestovka, která dělá hlavně adventní zájezdy, pořádá Narciskový zájezd, na který, bohužel, nemohu letos jet, ač bych,

milé KOČKY,

moc chtěla, tudíž se pro letošek zase musím spokojit s narciskami ze zahrádky a těšit se na příští rok.

Třeba to pak vyjde.

Údajně je to moc hezký výlet...

Hugo zlobí

Ach, jo,

milé KOČKY,

můj notebook, Hugo, zlobí, necítí moji pevnou ruku a tuší, že nejsem zatím v blogování pevná v kramflecích,

že jsem blogařka začátečník,

jako děcko rozhazuje s potěšením hračky, tak Hugo mi rozhazuje fotky.

Připravím si článeček, k tomu osadím foto a on si to pak udělá po svém a ještě se diví, že se mi to hrubě nelíbí.

Ale počkej!, potvoro, až se vše naučím, já ti ukážu...kdo z koho...

Kabelka

Milé KOČKY,

trocha parádivosti není u ženy na škodu, třeba by to byla malá holčina,

před časem jsem mladší, marnivé vnučce, uháčkovala kabelku, posuďte samy, žádný jiný stejnou nemá.

Byla jsem za hvězdu a vnučka měla radost. ( a o to přeci jde ? )

Odhalení

Krásný den, milé KOČKY, dnes vám odhalím své spády:

ve volném čase chodím ráda na různé blogy a čtu, prohlížím, inspiruji se.....

nejraději však mám tyto tři, a to bez určení pořadí

http://hlozkova.blogspot.cz/

http://www.vintageblog.cz/

http://syroovka.blogspot.cz/

každá z těchto autorek má pro mne význam, každá má vše srovnané, v hlavě, v bytě, v životě, jak krásné a následování hodné.

Od paní Lenky mám krátce i krásné nádobí, vím, že nejsem sama, koho okouzlily její výrobky, inspirovalo mne ke koupi, když nákup táců zveřejnila paní Martina.

Všem třem ( a také vám ostatním, kteří to tu možná čtete ), přeji hodně invence, štěstí, zdraví...

Houbaření

Už při volbě rubriky mám s tímto článkem potíže, kam to zařadit: do kuchyně?, do výletování? ale ne, nápadník to bude!...

Milé KOČKY,

jistě vás napadne, že jsem tento článek psala pod vlivem, v dubnu a houbaření? ale je to správně a hned vysvětlím:

v létě, KDYŽ ROSTOU, jsem přeci v lesích, brázdím lesy od Vimperka k Frýdlantu, od Slavonic k Chebu, sbírám, čistím, krájím, smažím, suším, nejprve každý nález pofotím, poté přesunu do košíku a pak se kochám představami, co z úlovku vytvořím.

Nejčastěji skončí houby v bramboračce nebo ve smaženici...to si obzvlášť pochutnáme, ale po ní někdy uvažuji, zda ty růžovky opravdu měly plisované sukýnky, a doufám pevně, že to není poslední smáža v životě.

Nejvíce mě irituje, když je v lese pouze plno hřibů hořčáků, to se neznám, víte, jak jsou hezké? ale - že se nedají sníst?

A proč to píšu nyní a ne v létě? to nebudu mít pro samé houbaření na blog čas, také musím na borůvky a jiné lesní plody, však to dobře znáte, potkáme se pod Bezdězem s modrými pusami a na blog půjdeme v lepším případě po prázdninách.

Kolojízda

Kdo nikdy nejel krajinou na kole, umře,

milé KOČKY,

aniž poznal blaho...,

teda, pokud je zrovna vlaho, sluníčko svítí, moc nefouká, nepřepadne vás bouřka s lijákem, máte vedle sebe někoho, kdo také ochotně šlape na bicyklu lesem, mezi poli, loukami, hore kopcom...a má vás rád, pomůže vám to spravit, když píchnete, neotravuje, že má hlad a žízeň, pokud nejedete kolem cementárny a nebo do kopce u Verneřic...nechytají vás za nohu šlahouny ostružin, nespadnete při kochání se krajinou do šípkových keřů, nešlápnete při seskakování do kopřiv nebo snad něčeho horšího... pokud dojedete do cíle, neujede vám poslední vlak a neodmítnou vás České dráhy přepravit zpět do bydliště....pak je to úchvatné, dáte si doma sprchu, naordinujete dlouhý spánek a po několika dnech to zatracené sedlo přestane tlačit, šrámy se zahojí a zase naskočíte na svoji ,,herku,, nebo OŘE a svět je váš.....vidíte ho větší kus, než když turistikujete pěšky a méně rozmazaně než z auta, vřele doporučuji...

(jen si ho musíte dobře hlídat, starat se o něj a občas mu leccos dopřát), jo, a na lýtka je dobrá Alpa...

Umění

O svátcích se hodí jít za kulturou, že?

milé KOČKY,

ale!,
pokud se vám dnes z teplého pelíšku nechce, pojďte se mnou do mojí galerie: mladší vnučka mi pořád něco kreslí:

jednou to třeba dobře prodám a hodně zbohatnu, tak si to se mnou nerozházejte....

Vloni

Vzpomínka na loňské Velikonoce...

bylo to,

milé KOČKY,

na okně samý zajíc....

Kdo to vymyslel?

Lichotky jsou nejlepší dárky, udělají spoustu radosti a nestojí vás žádné peníze.

moje oblíbené rčení,

milé KOČKY....

Sváteční stůl

Nejen uměním živ jest člověk, známe to,

milé KOČKY,

dobře - že více se zavděčíme dětem i manželům uměním v kuchyni, zvláště o svátcích...taková dobrá krmě vytěsní lecjaké nelibé pocity, bábovku tady máte, kávu či čaj si uvařte dle chuti...

Krásné Velikonoce všem

Všem milým návštěvníkům ( Kočky nekočky ) mého neplnoletého blogu přeji ty nejkrásnější Velikonoce 2014,

ať už je prožijete v přírodě nebo doma u knížky či sklenky vína....ať žije pomlázka a rozkvetlý duben...

Něco málo o mně

Vkládám foto svého rodného města a jednu fotečku mne samotné, pro zvědavé...

slíbila jsem k tomu oslovení

milé KOČKY:

občas sem možná zabloudí i nějaký ten muž nebo chlap ? sluší se tedy oslovit i je, ale copak mohu napsat - zdravím vás, milí KOCOUŘI! ???

když pod tím si představím velmi lenivé, hodně mlsné, často ospalé, záletné stvoření, copak takoví jsou muži?

tak nevím...

co s tím....

Do muzea hraček

Milé KOČKY,

pokud rády chodíte s Koťátky do muzeí hraček, doporučuji to na Pražském hradu,

jak můžete vidět níže, obě mé vnučky si ho pořádně užily...

sice je to již delší dobu, co jsme tam byly, ale snad ho ještě nezrušili...a je tam přijatelné vstupné!

Navštívily jsme společně i další mnohá muzea hraček po republice a díky za ně... je to bohulibá činnost...

namátkou: spousty starých hraček uvidíte v Benátkách nad Jizerou, panenky v Troskovicích, výstava byla na zámku v Telči, dvě výstavy v Muzeu Hl.města Prahy - medvědi a panenky, hračky v Mníšku p.B., ve tvrzi v Roztokách...chystáme se do Stránova a do Mnichova Hradiště... ...občas je k vidění výstava kostýmů z pohádkového filmu...to se vnučkám také líbí.

A jednou se vypravíme na krojované panenky do Záp...

Kdysi jsem někde četla, že kdo neměl plyšového medvídka, bývá citově okoralý.

Pozor na to, hihi.

Za kulturou

Milé KOČKY,

přijede k vám návštěva, je ošklivo a nevíte kam jít?

Zajeďte si do Muzea kávy na Letnou v Praze, potěšíte se, některé zavzpomínáte na staré časy, v přilehlé kavárně posedíte a popovídáte si a užijete si hezkou chvíli.

Při pěkném počasí je možné posezení v zahradě.

Musíte se rozmazlovat, kdo jiný to za vás udělá?

Ruční práce - pokusy

Milé KOČKY,

občas něco upletu nebo uháčkuju, pospravím a zapošiju, ale že budu šít na panenky, to mě nenapadlo, změnilo se to, až když moje dvě vnučky nutně nějaké oblečení pro panenky potřebovaly. Přišly vánoce, já jsem nějaké oblečení panenkám koupila, a částka i provedení šatiček mne přesvědčily, abych se do toho příště pustila sama.Pletla jsem a háčkovala několik oblečků, svetrů, čepic, dokonce kalhoty,také jsem ušila šaty na medvídka starší vnučce, a ejhle, mladší chtěla na plyšové koníky také! Dost mě to zaskočilo, ale zvládla jsem to snad na dobrou. Není to sice obleček podle Lagerfelda, nicméně vnučka ani koníci neprotestovali. Zpracovala jsem staré vlny a příze, zabavila jsem se, potěšila vnučky a zde se vám pochlubím zatím jen dvěma obrázky.

Autora neznám

I malá zmije uštkne!

mé nejmilejší a pravdivé rčení,

milé KOČKY!

Mírný pokrok

Dobrý večer, milí návštěvníci mého blogu, připadám si dva dny po založení blogu jako blogové nemluvně či jako blogové batole, na vše si časem musím sáhnout, vše prozkoumat a vše se postupně naučit, při tom ovšem udělám mnohé chyby, tápu a dost možná si občas ,,nabiju,,.

Bez toho to nejde.

Na cizích blozích, kam jsem po dobu asi 3 let chodila nakukovat, číst a inspirovat se obrázky, sleduji, že oslovení je převážně Milé blogerky, ano, předpokládám, že pokud ke mně někdo přijde na blog, budou to také převážně ženy, mám však v úmyslu oslovovat je

milé KOČKY.

Proč?

Představuji si totiž ženy, které na blog chodí a které samy svůj blog vedou a udržují jako ženy štíhlé, ( i plnoštíhlé ), pružné, chytré a schopné, pracovité a tvořivé, všech věkových kategorií, s tlapkami hebkými, zkrátka KOČKY.

Pokud mají přece jen kila a roky navíc, určitě je umí nosit! Takže, oslovení máme a příště se snad posuneme dále

... hezký večer.

Jaro

Právě dnes

Co mě to jen napadlo, vytvořit si právě dnes blog ? Místo, abych šla na procházku mezi kvetoucí ovocné stromy, bojuji tady s Hugem, mým notebookem, který je paličatý a nevstřícný a ví, že to s ním neumím, cítí přesilu a dělá naschvály, budeme si na sebe muset zvykat...ještě, že jsem trpělivá. Můj osobní poradce, pan L., má po náladě a už ho to nebaví. Jdeme mu na nervy oba, já i můj blog. Já to ale tak snadno nevzdám...