Když jsem zvolila na tento čas moře jako téma, zůstanu mu na blogu pár dní věrná, co mi taky zbývá, když mám právě ne moc příležitostí k výletům, ale za pár dní to bude jinak a třeba i nějaká aktualitka bude. ( Musím se taky věnovat potírání Vetřelce, přeci)...
Pro tento den jsem otevřela archív na stránce Černá Hora, kam jsem vylákala svého manžela, ač se zubynehty bránil a - jako vždy, pak se mu tam líbilo. Běda, kdyby ne!
Tak tedy, jelo se tehdy do Černé Hory přes Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a měli jsme bydlet v Sutomore, ovšem během cesty zavolali průvodci, že nastala změna a zakotvili jsme v Bečiči, městečku na dohled od Budvy, v úplně novém hotýlku a my jsme na tom vydělali. Vše nové, čisté a příjemné. Vše po nedávných deštících umyté a kvetlo, co mohlo. Počátek léta, žádná velká vedra, vozili nás na výlety...za mne skvělý relax.
A co bych vyprávěla, nabídnu vám,
milé KOČKY, nějaké své fotky:
zastavení cestou tam nad Dubrovníkem na tzv. ,,2 fotky,,
Poslední den jsme strávili v Dubrovníku, ale předtím jsme celé dny výletovali:
do kláštera Morači a na Lovčen a různě...třeba na hranice s Albánií.
Boku Kotorskou jsme cestou domů zdolali přívozem:
