Když jsem koncem února 2020, těsně před covidem, jezdila denně za manželem do nemocnice na Vinohrady, zastavila jsem se jednou u Libeňského zámečku, abych si udělala radost, vdávala se tam totiž moje dcera, a považte, letos v březnu to bude 20 let!
Tehdy, při té zastávce na cestě ze špitálu domů, jsem si s foťákem v ruce uvědomila, jak je to jaro, které co nevidět v plné síle vypukne, hezké. Mimochodem, milé KOČKY, zachránit svého muže jsem dokázala také díky Dáše z Cestou necestou, která kdysi popsala podobnou situaci na svém blogu a tudíž jsem měla vodítko, co a jak a hlavně, že se musí rychle reagovat!
Dovolte mi ukázat vám, jak jsem u zámečku tehdy přišla na lepší a optimističtější myšlenky, neboť- přiznejme si - v nemocnici na člověka padají spíš chmury.
A taky letos snad to jaro přijde a bude stejně krásné? Pro lidičky vzdálené - Libeň - část Prahy.
Po zkušenostech, které mám, si dovolím starším lidem poradit, co se může hodit: ( lidičky od 20 do 30, od 30 do 40 si asi říkají, že jich se to netýká, ale nikdy nevíte, kdy vaše maminka, babička, strýček či děda bude vaši pomoc potřebovat):
takže je dobré mít: na kousku papíru napsané veškeré léky a množství, kdy a jak je ten člověk má brát - nejlépe je to vylepit na viditelném místě
občanský průkaz, kartičku pojišťovny a platební kartu - sdělit si, kde si je ukládají ( platební kartu, šperky a hodinky bych omdlelému sebou do sanity nedávala!
naučit se, jak položit člověka v bezvědomí!!!
Když totiž zavoláte záchranku - 112, 155 a čekáte, než přijedou, musíte se o nemocného postarat , neposazovat na židli nebo sedačku, ale raději dolů, třeba na koberec, a podložit hlavu, aby vám z výšky nespadl! a když k vám záchranáři přijedou ( zapomeňte na přezutí do bačkor a podobné nesmysly! ) musíte na jejich dotazy reagovat a to hodně rychle! a něco hledat po bytě či někam volat dalším lidem je ztracený čas, který potřebují k rychlému převozu vašeho příbuzného do nemocnice! přidejte stres a máte jasno, že musíte být nachystaní a neplašit. Zhroutit se z toho můžete až pak.
( a vím, kde perou chlupaté bílé koberce! )
