Rozhovor

Jsem zvědavá ženská, ale asi jen tak normálně,

jenže,

někdy,

milé KOČKY,

by bylo dobré být muškou a poslechnout si, co si lidé povídají, ???

třeba tady:

( na starší fotce - fantazii se meze nekladou... )

Pokrok

Pokrok nezastavíš, říká se...

ale co to je? a je vždy k lepšímu?

to mě napadá čím dál častěji, hlavně, když se podívám z kuchyňského okna!

To je totiž,

milé KOČKY,

tak:

u nás v ulici je to poslední dobou vůbec úžasné!

V okolí byly staré domy se starými obyvateli, zahradami plnými kytek a rybízů, ovocných stromů, když to kvetlo, byl to zážitek, a jelikož ti lidé pomřeli, bohužel, skoupil to jeden človíček, nastavěl tam krabice pro chtivé Pražáky a místo do zahrad budeme koukat na zdi.

( jistě to někdo povolil??? )

Takže na každé bývalé zahradě jsou nyní dvě krabice, s výhledem do betonového plotu...

už tu nesmrdí vyhlášená fabrika, začíná to tu být ,,atraktivní zóna,, blízko Prahy....

dostupné jsou bus, vlak, a máte-li auto...

Přes den to tu bude pusté a večer auto na autě...přijedou sem přespat, tuším....

Za pár dní mi bude devěta...sát a jelikož se chci dožít 99 let, budu muset koukat na ty baráky 30 let!, leda, že bych se odstěhovala....

taky je možné, že vzhledem ke stáří časem zapomenu, jak to tady vypadalo...

zatím je to ,,kyselé téma,, pro starousedlíky...

( co já, já jsem náplava, jsem tu teprve něco málo přes 30 let )...

Mazec

Letošní rok, to bude u nás MAZEC!

Mám sice ráda novinky a zajímavosti a překvápka, taky nějaké to vzrůšo,

ale nemusí ho být nutně tolik najednou!

O co vlastně kráčí?,

milé KOČKY?

To naše velectěné Bytové družstvo si naplánovalo a odhlasovalo novou střechu, nový plášť a novou izolaci domu,

nová okna a balkonové dveře....plus opravy a revitalizaci balkonů.

Pevně doufám, že připravili nejbližší koronárku na možný neplánovaný příval pacientů.

Okna a balkonové dveře jsme dávali nová před osmi lety a podle mého selského rozumu by se mohla ponechat, ale! hlas lidu - přehlasovali nás, co se dá dělat. Podvolíme se...

Z toho všeho vyplývá, že se musím postarat o truhlíky s muškáty a poprosit švagrovou Marcelku, aby se jich na léto ujala a pozvala je k nim do zahrady.

Dva záhony před domem, osázené trvalkami, asi přijdou k úhoně...

Jelikož bude kolem domu lešení delší čas, musíme počítat s mnoha situacemi, např. aby byl stále někdo doma,

a bude výkop kolem domu, tak to přinese bláto, prach,

prostě čas mezi březnem a říjnem ( hrubý odhad )

bude asi neutuchající veselí ( nikoli nad Moravou )...ale,

páč jsem ten Optimista,

s podzimem bych si už mohla sednout, dát si pohov a otevřít si Rulandské šedé?

Tak mi, prosím, držte palce, ať to přežijem...

( zatím ,,je to dobrý,, - užívám si zimu )

Bruslení

Před svátky vyprodali bruslařky,

rozumějte panenky s bruslemi na nohou,

a tak Ježíšek, ač měl snahu, nedonesl mé mladší vnučce tento dárek pod stromeček,

nyní už je zase mají a proto jsem se tam v úterý vypravila...

na Smíchov - balíček vyzvednout.

Tzn. vlakem do Prahy, pak metrem a následně tramvají, pak po kluzkém chodníku přes tři bloky a jsem tam...

chvilka na převzetí...

a jelikož jsem měla sebou fotoaparát,

vydala jsem se pak na nábřeží:

ráno pochmurné a studené, psa by nevyhnal,

korzoval tam jen jeden promrzlý policajt a já....

ale i tak to stálo za fotku:

milé KOČKY,

ne, že mi to budete vymlouvat!...

Později jsem na mostě u Národního divadla potkala spoustu mladých cizinců,

vůbec neprojevovali nějakou mrzutost z lednového počasí, smáli se a dováděli...

Zvedlo mi to náladu...

u vnučky jsem sklidila vděk a bylo mi řečeno, že jsem hodná ( a pochyboval o tom někdo? ),

to odpoledne už vnučka bruslila na rybníku a těšila se na své malé bruslařky, jak si s nimi večer v teple domova pohraje....

( schovávat je do narozenin v červnu by nemělo smysl, většina babiček mi rozumí? )

Nyní se pracuje na oblečcích, musím ušít nebo uháčkovat kožichy, aby ty panenky nenastydly...

to jsem si naběhla!...

Iglů

Když jsme byli malí, a když byla tuhá zima,

dělal nám táta iglů a nám se moc líbilo,

že sníh z něj vydržel coby hromada dlouho do jara...

( tedy nám se to zdálo dlouho )...

a taky si pamatuji,

že jednou náš táta vystavěl v tuhé zimě na zahradě ženskou, ale nahou!!!

a to jste -

milé KOČKY,

neviděly,

to pozdvižení a smích a obdivné pohledy těch okolochodících dospělých...

( vypadala jako profík kojná )

já jsem byla holka asi desetiletá a nechápala jsem,

co na té postavě mají!

Musela být dost velká, protože táta lezl i na štafle, aby tam dostal dost sněhu...

a už byla všude okolo travička zelená,

když na místě ještě ležela kopka špinavého sněhu...

letošní povedená zima mi to vše připomněla...

Sympaťák

Tohle je sympaťák!,

milé KOČKY,

a že nejsem rasistka,

dávám si převážně černého KOZLA!

Podle vody

Tak tohle místo,

milé KOČKY,

to se jen tak neokouká,

Vltava si tady teče pořád stejně, někdy hodně, jindy málo vody,

v létě, v zimě,

neustále tu chodí spousta lidí a všichni jen fotí, zírají,

vhazují do toku mince,

asi, aby se vrátili a měli znova tu možnost vidět to samé,

Pražský hrad nad vodami, nad mostem, nad tou krásou, jinde nevídanou,

ač jsem to viděla již tolikrát,

ráda sem zajdu zas.

A nikdy nevím, zda se mi víc líbí tento pohled,

nebo ten na řeku, na její mosty, z Letné,

či přes Vltavu na Národní divadlo z Malé Strany...

případně zespodu, od vody, na Karlův most?...

ale to je nakonec jedno....

( já tomu říkám - pohled za stovku - pamětníci mi rozumí )

Výstava

Vlastně v dnešní den už vzpomínková věc!:

Nedělní odpolední výprava do Prahy...klasika....Jana a já....

tentokrát na výstavu ....o stavebním boomu za Karla IV....

,,Velkolepé staveniště Evropy,,

v krásném - asi gotickém a ve sklepení i románském! -

domě U zlatého prstenu ( píšu podle pravidel českého pravopisu z doby mého mládí! ),

milé KOČKY,

najde to každý,

když se ze Staromáku prosmýkne uličkou kolem Týnského chrámu a nejde do Ungeltu, nýbrž vejde vlevo do Galerie...

mimochodem v přízemí je i kavárna se skvělou horkou čokoládou a čepicí šlehačky!...

zde se zapomene na mráz, na smog, na trable...

Výstava se mi moc líbila, kdo se zajímá o stavby v době Karla IV - ten si užije...

( vyhraďte si asi 2 hodiny a pokud půjdou i děti, tak možná více? )

Po výstavě jsme se prošly trošku po městě,

k radnici,

napříč barokním areálem Klementina,

kolem Keplera až na nábřeží a spolu s cizinci jsme ( po kolikáté již )

obdivovaly Vltavu, panoramata!, labutě, západ slunce, Karlův most...

a došly jsme k Národnímu divadlu,

( zde šup do tramvaje, dojely jsme na I.P.Pavlova a metrem na Ládví, odtud busem domů ).

Zahnízdila se nám myšlenka, že bychom si měly dopřát koncert Vivaldi - ,,4 roční období,,

v Zrcadlové kapli v Klementinu,

i když vstupné je pro důchodce dost vysoké...

tak uvidíme, jak se to vyvine...

Fotky od vody vložím až zítra, ať se máte nač těšit....

a trochu těch obrázků z města pro vás - právě teď:

Trocha barvy

Koukám se na fotky ze Šumavy,

všude bylo plno sněhu,

takže fotky černobílé!,

ale kdo hledá, najde i trochu barvy,

milé KOČKY....

Jako vždy

Jen se překulí polovina ledna a stromek je odstrojen,

ozdoby uskladněny, schovány do příštích Vánoc,

začne to ženy lákat k nákupu primulek, hyacintů, narcisů,

a obchoďáky mají zase tržby...

milé KOČKY,

jako vždy touhle dobou....

nejsem jiná...

Až

Tak tedy,

až zase jednou vsadím dvacku do Sportky,

až třeba vyhraju, a nemusí to být zrovna málo,

až mi výhru vyplatí a nevykecám to všem,

koupím si nějaký pořádný zájezd, třeba do Maroka nebo do Řecka...

pozvu na tu cestu dobré kamarádky,

( holky, těšte se ),

podstoupím operaci horních očních víček,

koupím si obraz Karla Chaby s jeho nakloněnými domy,

seženu všechny knihy ilustrované panem Bornem,

přejím se šlehačkovými dorty, proložím tou nejlepší čokoládou...

zajedu po dlouhé době do lázní Jeseník a nechám se naložit do sudu s bylinkovým čajem,

...klidně tam vydržím 4 týdny....

a až se z toho všeho vzpamatuju,

milé KOČKY,

napíšu o tom článeček do blogu.

( naštěstí mě tyto fantasmagorie přepadají jen občas )

Zimní

Zimní kout v bytě?

a proč ne?

milé KOČKY,

tuhle keramiku mám dost ráda...sice už jsem zapomněla, kdo je jejím autorem,

mám ji asi 15 let,

ale různé větvičky té váze vyloženě sluší...

Z auta

Takovou ostudu už jsem dlouho nezažila, jako při posledním ,,výletu,,...

jeli jsme s mužem včera na sever,

do malého města na Děčínsku a jelikož mi nic jiného nezbývalo,

cvakala jsem fotky rovnou z auta,

šofér totiž jel a jel a ani nepřibrzdil,

moje představy o procházce zasněženou krajinou byly smeteny ....

a přitom,

milé KOČKY,

na krajnicích byly různé suché rostliny tak krásně ojíněné a třpytivé, stromy také,

sluníčko svítilo,

idylka,

ale!

asi jsem byla v té chvíli jediná, kdo dával té kráse šanci na uchování ...

takže snímky jen přes přední sklo!!!

....budu to muset napravit jindy a vyšlápnout si na sníh pěkně pěšky...

Tady pár obrázků z té ,,jízdy,,...

( na Verneřicku bylo sněhu opravdu hodně a stálo by to za delší pobyt venku! )

( vědět to předem, alespoň bych okno utřela! )

Rozsvítím

Když je den šedivý a nevlídný, rozsvítím si ho kyticí!,

no, co říkáte,

milé KOČKY,

a není hned líp?

tato je koupená dceři a jak to krásně vylepšila!

A je jedno, zda jsou to gerbery nebo jiné,

ta barva je pro mne důležitá...

Miláček

No, jo,

Miláček pod peřinou,

to se honem musí s košťátkem jít ošetřit a já ...

....jsem zase až na posledním místě!,

milé KOČKY!

( snad si vám můžu postěžovat? )