Včera nebo kdy jsem se dozvěděla, že na jednom televizním kanále budou v neděli dávat pořad s názvem něco jako Malá Itálie. Hned jsem se zaháčkovala a ráno jsem cíleně na devátou usedla na sedačku a zírala: dávali díl o Ligurii a docela jsem si smlsla, přenesla jsem se do zajímavého kouta této středomořské země.Pořad nebyl vůbec špatný, sice chvílemi mohl být svižnější, ale co už - hlavně, že jsem mohla těch 50 minut strávit u moře a v kopcích. V málo známých městečkách, s jejich románskými, renesančními a barokními stavbami, někdy dokonce z dob Římanů.Často poškozené zemětřesením a znova, pomalu, opravované a často umělci z jiných zemí obývané.Dopřála jsem si před Toulavkou a Objektivem takový exkurs do jiného světa.Do paměti jsem zapsala třeba městečko Cervo.Hned jsem si zavzpomínala na náš zájezd do Cinque Terre před lety, kde jsme s Janou obdivovaly tuto krásnou krajinu. Už se těším na další díl tohoto televizního pořadu.
Milé KOČKY,
takhle jsme si s Janou tehdy užívaly:
Tak se mi po Itálii zastesklo, že bych tam šla ještě dneska, pěšky, bosa, přes rozbité sklo ( jak někde napsala, tuším, Betty Mc Donaldová ).
S Janou jsme měly štěstí a byly jsme na několika zájezdech do této slunné země.Letos jsme měly jet do oblasti jezera Como s dcerou, ale koronavir rozhodl jinak.
