Na pátek, sobotu a neděli jsme si naordinovali výlet na Děčínsko,
švagrová nám poskytla ubytování na chatičce v zahradě,
Jana se k naší výpravě přidala a tak jsme se v pátek vydali přes Štětí na sever.
( naložili jsme krabici s potravinami a pro jistotu i spacáky... )
Aby to nebylo až tak nudné,
zastavili jsme se na pár fotek v Liběšicích, zámek sice není přístupný,
ale je krásně opravený a ve slunečném dni zářil jako šperk.
Kostel a sochy před ním jsme si s Janou obešly a pofotily,
pak jsme pokračovali v cestě,
vymyslela jsem zastavení na Bukové Hoře s výhledem k Ústí n.L.,
( historie tohoto televizního vysílače je zajímavá ),
a pak už to bylo kousek do mého rodiště,
dostali jsme u Růženky výborný oběd,
my s Janou jsme se odebraly na náměstí a k zámku a ke kostelu,
manžela jsem nechala s družném hovoru se švagrovou ( jako šofér musí taky někdy odpočívat )
chápete mě? -
milé KOČKY,
chtěla jsem Janě vše ukázat! ( i když tam už před časem byla s jejím manželem ).
Dolní i Horní zámek v Benešově nad Ploučnicí se pomalu opravuje a zkrášluje, turisté nacházejí cestu do tohoto dosud poněkud opomenutého kouta,
podvečer jsme poseděli v altánu na zahradě a oslavili narozeniny mého muže.
V sobotu byla na pořadu dne cesta do Arnoltic a pak pěkně pěšmo na Růžovou vyhlídku. Cesta lesem byla v tom parnu příjemná, ale! nohy stejně dostaly zabrat.
Výhled na poloprázdné koryto Labe byl alarmující. Ještě nikdy předtím jsem to nezažila.
Pokračovali jsme do Hřenska, kde jsme se prošli do Soutěsek, ale na Pravčickou bránu jsme to vzdali, byli jsme už unavení a navíc tam byl proud lidí z Česka, Německa, Polska,
nechtělo se nám tlačit v davu. V tom dusnu.
Vrátili jsme se tedy přes Jetřichovice do Bnš., kde se večer švagrová postarala o strávníky za pomoci grilu a masíčka.
Taky upekla skvělou rybízovou bublaninu a ta zajímala nejvíc mne.
V neděli jsme po kávičce za prvních ranních paprsků a klidu kvetoucí zahrady posléze vše sbalili, uklidili a vydali se na cestu zpátky.
Trochu jsme změnili plány a jen jsme vyšli na Vítkovu rozhledničku nad Verneřicemi, abychom se pak zastavili u zámku v Ploskovicích, v jeho parku.
Zdejší pávi vyváděli, jako by se natáčel film o těchto naparáděných, ukřičených ptácích.
Oběd v Nučicích ukončil naše putování a už kujeme plány na další výletování.
Máme spoustu fotek a tak vám zde,
milé KOČKY,
některé předkládám:
udělám více ,,dílů,, - aby to bylo přehledné.
Zase jednou se potvrdilo, že u nás je všude hezky.
( ale momentálně moc sucho ).
