Poslední den v březnu, rok 2021, teplo, slunečno a je středa...zítra bude Apríl! Dopoledne jsme si udělali karbanátky a brambory k obědu a pak jsem vymyslela, že bych mohla vytáhnout Honzíka ven. Jeho maminka, učitelka, sedí celý den u počítače, učí, jeho sestry sedí u počítače a učí se, on musí být ticho a nerušit.
Proč to tady píšu? šli jsme s Honzíkem ( 6,5 roku ) k Labi, na místo, kde jsem vždy toužila po veřejném, pěkném, zeleném parku a pomalu se mi přání plní. Vzali jsme pro kachny kousek staršího chleba a pár starších housek ( něco jsem si nechala na strouhanku ).
Milé KOČKY,
tak jen lehce nahlédneme do jednoho kouta našeho města: bylo krásně, viděli jsme na dvou místech hodně velké trsy fialek. To je pro mne to pravé jaro.