Do muzea hraček

Milé KOČKY,

pokud rády chodíte s Koťátky do muzeí hraček, doporučuji to na Pražském hradu,

jak můžete vidět níže, obě mé vnučky si ho pořádně užily...

sice je to již delší dobu, co jsme tam byly, ale snad ho ještě nezrušili...a je tam přijatelné vstupné!

Navštívily jsme společně i další mnohá muzea hraček po republice a díky za ně... je to bohulibá činnost...

namátkou: spousty starých hraček uvidíte v Benátkách nad Jizerou, panenky v Troskovicích, výstava byla na zámku v Telči, dvě výstavy v Muzeu Hl.města Prahy - medvědi a panenky, hračky v Mníšku p.B., ve tvrzi v Roztokách...chystáme se do Stránova a do Mnichova Hradiště... ...občas je k vidění výstava kostýmů z pohádkového filmu...to se vnučkám také líbí.

A jednou se vypravíme na krojované panenky do Záp...

Kdysi jsem někde četla, že kdo neměl plyšového medvídka, bývá citově okoralý.

Pozor na to, hihi.

Za kulturou

Milé KOČKY,

přijede k vám návštěva, je ošklivo a nevíte kam jít?

Zajeďte si do Muzea kávy na Letnou v Praze, potěšíte se, některé zavzpomínáte na staré časy, v přilehlé kavárně posedíte a popovídáte si a užijete si hezkou chvíli.

Při pěkném počasí je možné posezení v zahradě.

Musíte se rozmazlovat, kdo jiný to za vás udělá?

Ruční práce - pokusy

Milé KOČKY,

občas něco upletu nebo uháčkuju, pospravím a zapošiju, ale že budu šít na panenky, to mě nenapadlo, změnilo se to, až když moje dvě vnučky nutně nějaké oblečení pro panenky potřebovaly. Přišly vánoce, já jsem nějaké oblečení panenkám koupila, a částka i provedení šatiček mne přesvědčily, abych se do toho příště pustila sama.Pletla jsem a háčkovala několik oblečků, svetrů, čepic, dokonce kalhoty,také jsem ušila šaty na medvídka starší vnučce, a ejhle, mladší chtěla na plyšové koníky také! Dost mě to zaskočilo, ale zvládla jsem to snad na dobrou. Není to sice obleček podle Lagerfelda, nicméně vnučka ani koníci neprotestovali. Zpracovala jsem staré vlny a příze, zabavila jsem se, potěšila vnučky a zde se vám pochlubím zatím jen dvěma obrázky.

Autora neznám

I malá zmije uštkne!

mé nejmilejší a pravdivé rčení,

milé KOČKY!

Mírný pokrok

Dobrý večer, milí návštěvníci mého blogu, připadám si dva dny po založení blogu jako blogové nemluvně či jako blogové batole, na vše si časem musím sáhnout, vše prozkoumat a vše se postupně naučit, při tom ovšem udělám mnohé chyby, tápu a dost možná si občas ,,nabiju,,.

Bez toho to nejde.

Na cizích blozích, kam jsem po dobu asi 3 let chodila nakukovat, číst a inspirovat se obrázky, sleduji, že oslovení je převážně Milé blogerky, ano, předpokládám, že pokud ke mně někdo přijde na blog, budou to také převážně ženy, mám však v úmyslu oslovovat je

milé KOČKY.

Proč?

Představuji si totiž ženy, které na blog chodí a které samy svůj blog vedou a udržují jako ženy štíhlé, ( i plnoštíhlé ), pružné, chytré a schopné, pracovité a tvořivé, všech věkových kategorií, s tlapkami hebkými, zkrátka KOČKY.

Pokud mají přece jen kila a roky navíc, určitě je umí nosit! Takže, oslovení máme a příště se snad posuneme dále

... hezký večer.