Tomuto místu ráda věnuji celý jeden příspěvek, neb se mi tam velice líbilo, ač už jsem tam byla, jak bylo dříve řečeno. Jenže, tentokrát bylo slunečno a klidno, teplo, zeleno a přívětivo. Měli jsme dost času na procházku po celém areálu. Je tu, jestli to dobře říkám, 19 různých větrných mlýnů a jsou rozesety podél kanálů, kudy občas projede loď s turisty, občas po pěšině profrčí cyklista a nebo vás obstoupí chumel cizích turistů, mnohdy z velmi vzdálených zemí.( I když, covid udělal i v tomto své!)
Několik mlýnů dokonce otáčelo lopatkami a tak došlo i na videozáznam. Jeden mlýn je přístupný a dá se vystoupat až nahoru. Většinou jsou používány na přečerpávání vody z místa na místo...Holandsko je na vodě. Jednou na zájezdu nám průvodce povídá v busu, krátce před Amsterodamem: tady byla v šestnácttém století velká námořní bitva. Tady, na poli? a on na to, tehdy tu bylo moře a později ho zdejší vysušili. Tak je to tam u nich pořád. Boj o kousek půdy a ne vždy zvítězí lidičkové.
Ale vraťme se, milé KOČKY, do Kinderdijku:
,,Každému,, mlýnu jsem udělala portrét a všem dohromady společnou fotku, aby si mohly uvědomit, jak jsou krásné.
