Ráda fotím, kde co...a zničehož nic jsem minulý týden dostala dárek.
Aniž bych měla nějaké výročí,
milé KOČKY,
to bylo tak, líbil se mi na internetu fotoaparát, byl fialový a měl pěknou kabelu,
i s pouzdrem stál pět a půl tisíce a dost jsem po něm toužila, ač jsem ho vůbec nepotřebovala.
Na to moje focení jeden mám a stačí!
Jenže, povídejte mi to, když se mi něco líbí.
A přesto, že nejsem rozená ve znamení Vah, váhala jsem, zda ho mám koupit a nakonec, když už jsem byla téměř pro koupi zralá, vyřešilo se to samo: fotoaparát byl V Y P R O D A N Ý !!!
Nu, a jak to dopadlo? manžel si koupil fotoaparát nový a ten jeho, stejný - jaký jsem chtěla, ale černý, mi s kabelou věnoval!
Fotila jsem už jako mladá ( a to mi věřte, že je to hodně dávno! ), dlouhá léta, na východoněmeckou zrcadlovku EXA 1a - ještě ji mám schovanou.
Mrzelo mě jen to, že jsem měla obvykle na zájezd jen tři filmy po 36 políčkách a fotky se nedaly sekat jak u Bati cvičky.
A pak těch peněz, co stálo vyvolání a fotky.
Konečně v listopadu 2004 jsem si koupila svůj první digitální fotoaparát a od té doby jsem měla jiné možnosti! velká škoda, že ve Skotsku jsem měla ten původní foťák...béé.Tam bych asi digitál zavařila!
Pak mi po nějaké době původní digifoťák začal odcházet a dostala jsem od Ježíška jiný, a teď - ejhle - mám tento:
tak doufejme, že já i foťák budeme spolupracovat dost dlouho ke spokojenosti všech.
Tak a tady je ten krasavec i s brašnou:
( na fotce pod ním ten původní )
moje mladší vnučka mi brašnu pochválila, že je v ní dost místa na různé baterie a věcičky potřebné k foťáku,
a umí s mým novým oblíbencem zacházet lépe než já,
jsem známý technický antitalent,
takže,
teď vypukne vzájemné seznamování.
