Povídali jsme si s mužem, že letošek tady u nás není právě barevný, že jindy byl podzim barevnější a já hned hupky dupky do starých fotek a našla jsem důkazy:
pocitově mi to letos chybí, ty barvy, taky bývá babí léto delší a slunečnější, možná je to tím, že jsme hodně doma, že by to chtělo víc chodit do lesa, do přírody. Že prší, mi nevadí, jak ráda vidím venku mokro, po těch týdnech, kdy tu bylo vyprahlo, až venku pukala země a záhony vypadaly jako betonové.
Jinde lidé měli potopu a vrčeli, že jim pořád prší a já jsem jak starý indián žádala ty nahoře, aby mraky přesměrovali k nám. Na dohled je listopad a tak už se ničemu nedivím. V listopadu máme dvě zajímavosti: 11.11. mají svátek Martinové a také! - pozor! budou prodávat svatomartinské víno, ještě před třemi lety jsem se na to vždy těšila, teď už víno nepiju a jen slavíme ten svátek.
Milé KOČKY, přeji vám hodně krásný listopad 2020 a nenechte se vykolejit.
Čas na úvahy, co si letos napečeme, jak vyzdobíme, pomalu se připlíží Advent. To už bude o něčem jiném.
Dnes jsem nasypala roztlučené loňské vlašáky na balkon a hned to tu bylo veselejší, sice to nebyl ten provoz, na který jsme v zimě zvyklí, ale už první opeřenci projevili zájem. V zásobě máme také slunečnici.
Ještě se 61x vyspíme a bude nový rok.
