Jsem známá tím, že mám ráda podzim, ale - musí být barevný a vlahý, můžou být po ránu i mlžky, nesmí moc pršet a fičet vítr, prostě a stručně řečeno, takové to hezké Babí léto ano, ale pak v listopadu ta pošmournost už raději ne, tu jsem snášela nejlépe v době, kdy jsem jezdila k mladým hlídat vnučky a u nich mi to pěkně uteklo... hrály jsme hry, kreslily, četly a najednou byl prosinec a už to mělo jiný spád.
Milé KOČKY, abyste věděly, jak to myslím, vrátím se k jednomu z mnoha podzimních výletů, kdy jsme si to s mužem a naším staroušem/autem namířili do Třeboně a okolí, právě v ten pravý čas. Tuším, že to bylo v první polovině října... Berte to jako slib, že i letos bude barevné listí a můžeme prožít krásné chvíle v přírodě, že i letošní podzim se budeme kochat a před dlouhou zimou si uděláme pár výšlapů do přírody, ukládající se k spánku. S oblibou tomu říkám procházky spadaným listím. Ano, ještě je na to čas, ale - pomalu už se můžeme těšit!
Mimochodem, Třeboň je moje velmi oblíbené město na výlet. Snad vás o tom svými fotkami přesvědčím: (mám spoustu jarních a letních fotek z Třeboně, nyní se nám hodí tyto)
