Pravidelně, od doby, kdy se moje dcera vdala, se scházíme 26.12. u nás doma a manžel pro všechny připravuje kachnu a já uvařím knedlíky a zelí, houskové i bramborové a zelí bílé i červené. Mladí se po obědě přesunou do obýváku k našemu pidistromečku a dáme si dárky, respektivě se podíváme, zda nám Ježíšek nějaké nadělil a z toho usuzujeme, zda jsme byli hodní nebo jsme zlobili, protože! - zlobivým by asi nic nedával? - případně pak jdeme na procházku a oni později odjedou k sobě domů na samý konec Prahy a nechají mi tu vnučky. Na pár dní. To mám moc ráda a vždy se snažím jim i sobě připravit nějaký zajímavý program.
To jsem zvědavá, jak to bude vypadat tentokrát!
ale! a to vím jistě, po rozbalení dárků je to tu chvíli jako ve sběrně papíru:
tady máme jeden ze zimních polštářků :
Já se mám!
