Pecka

To je ale pecka, tenhle hrad Pecka!

A nedaleko kopec Zvičina a poblíž má oblíbená přehrada, velmi fotogenická: Les Království...

seznamte se,

milé KOČKY,

je na Labi, hrála ve filmu a je tam móóóc hezky.

Jo, výletování po Čechách, to dá zabrat....

Letos

Módě se moc nevěnuji,

milé KOČKY,

ale prý se letos bude hodně nosit bílá, stálice mezi barvami.

nebo ne?

zvědavé modelky:

Za humny

Kousek za městem, kam přijde málokdo, to může a nemusí být pro lidičky dost zajímavé, dost atraktivní,

záleží na tom, komu se co líbí, zvláště v těchto divných, únorových dnech, u nás beze sněhu, s teplotami kolem nuly, ale:

milé KOČKY,

i tam se dá leccos najít, vidět, nebo co si o tom myslíte vy?

U rybáře

To když máte,

milé KOČKY,

doma rybáře, musíte si nenápadně poradit, kam s věcmi a udělátky toho svého tichého b....a.

Například na háčky mu jako dárek necháte vyrobit borovou fošnu a tu pěkně připevníte ke stropu v chodbě, určitě pak tak snadno nestoupnete na háček bosou nohou...

Z Vyšehradu

Co můžeme vidět z Vyšehradu?,

milé KOČKY?

je to místo, kam se dá jít kdykoli, dobře dostupné, s historií, v každé roční době...

ovšem, nejhezčí je asi zjara, to uznávám....

Do Pekla

Těším se na jaro, těším se na bledule, těším se do PEKLA ( u České Lípy ).

Milé KOČKY,

pokud jste tam ještě nebyly, zvu vás.

Letos to bude těžké, zjistit, kdy kvetou. Když je ta zima taková nijaká ( u nás ).

Koberečky

Tak jsem si šla do Kika prohlédnout nějaký sedací nábytek a natrefila jsem tam,

milé KOČKY,

na koberce - medvědy, to vidět má starší vnučka, bude je chtít před postel:

Dlouhá noc

DLOUHÁ NOC.

Dlouhá noc - kdy mi dal tehdejší milouš zvečera zničehož nic kopačky a odkráčel bez ohlédnutí za novou přítelkyní....

Dlouhá noc - když jsem v mládí s mým milým šla prvně do přírody přespat pod širákem, nepřišlo mi to zrovna jako nejlepší nápad, ale - co bych pro něho neudělala, že? Celý den jsme se trmáceli po kopcích kolem Luže a navečer jsme zalezli do spacáků, někde pod keřem, poblíž tehdy ještě hraničního pásu....chvíli jsme hleděli na hvězdy a sledovali Perseidy nebo Leonidy či co to po ztemnělé obloze lítalo, posléze jsem zjistila, že na rozdíl ode mne už společník spí spánkem spravedlivých, Orion a Venuše ho přestaly zajímat a do mé hlavy se vzápětí vkradly myšlenky, zda se tu nevyskytují hadi, pavouci, stonožky, škvoři a další havěť, která s oblibou zalézá do ucha či jinam...zkrátka jsem do svítání neusnula a byla to opravdu velmi dlouhá noc.

Další takovou nocí byla jiná chuťovka, otekla mi tvář a ukázalo se, že mi zub moudrosti roste někam, kam nemá. Zajímavé, že tyto věci se vždy stanou koncem týdne, kdy zubař už s ordinováním skončil, do okresní nemocnice je to nejmíň 50km a široko daleko žádná pomoc. Tu noc z neděle na pondělí do rána sedmi hodin nikomu nepřeji, když ordinaci odemkli, byla jsem šťastná, i když jsem věděla, co bude následovat.

Dlouhá noc ve stanu na břehu Lipna - bouřka, slejvák, vichr...my s mužem a dcerou nezamhouřili oka....

Dlouhá noc nastala také, když má malá dcera dostala zánět středního ucha a nosili jsme ji celou noc v náručí, protože nemohla ležet. Venku půl metru sněhu a fujavice...o nějaké záchrance jsme si mohli nechat zdát, ...ráno úprkem k doktorovi 3 km sněhem...

Hodně dlouhá noc z 20. na 21.8.1968 - kdy jsem čekala v domě na okraji Rumburka na svého muže a nad hlavou mi lítaly spousty vrtulníků a letadel a rachot z nedaleké silnice nepocházel od kombajnů, jak jsem se zprvu bláhově domnívala....

další dny už na silnicích posílaly ručně psané cedule Ivany do Moskvy...

Milé KOČKY,

zažily jste nějakou opravdu dlouhou noc?

Procházka

Procházka, neboli špacír, poté, co jsme opustily s kamarádkou výstavu v Jízdárně Pražského hradu,

nám udělala dobře, nejprve vyhlídka před hradem, plná lidí, jako vždy....

( Milé KOČKY,

nelíbí se mi výškové budovy vzadu za Vyšehradem, kazí panorama Prahy, ale já tomu nerozumím, nebo, že by to zpackali ti, co jim to dovolili?? )

pak dolů Nerudovkou, na Jánský vršek a postupně - stále dolů - kolem Amerického velvyslanectví až ke kostelu k Jezulátku, ulicí Říční a pak pěkně po mostě naproti Národnímu divadlu...na Karlák a Vodičkovou... a pak do metra na Můstku....

pěkně jsme se prošly a hodně toho nafotily, počasí vylákalo opravdu hodně lidí ven, s dětmi, se psy, s fotoaparáty...

a nebyla bych to já, kdybych tu nenechala nějaký ten snímeček jako ukázku:

Výstava

Na výstavě v Jízdárně Pražského hradu jsme se v sobotu s kamarádkou pokochaly předměty z hradů, zámků a měst zapůjčených z celé ČR. A ne tak ledajakých!!!

Fotilo se bez blesku a moje snímky nic moc.

( obdivovaly jsme Relikviář sv. Maura z Bečova, kryt kašny z Jindřichova Hradce, vrata z Karlštejna a mnoho dalších exponátů, krásné byly stříbrné výrobky....socha z Kuksu, obrazy...)

lépe, než o tom slyšet je jít se tam podívat...

milé KOČKY,

dopřály jste si to také?

Hledání

Milé KOČKY,

hledám podobně postiženou, cestování chtivou osobu, ženu, nejlépe ve věku od 50 do 70 let, schopnou ( všeho ).

Mám v úmyslu jet letos na zájezd do Polska - viz níže - a moje obvyklé spolucestovatelky nemají, bohužel, v tomto termínu možnost sdílet se mnou tento zájezd. Nechci to vzdát a tak, kdo ví?, třeba najdu touto cestou novou kolegyni, která to podnikne se mnou.

http://www.geops.cz/zajezdy/polsko/cestou-polskych-kralu-az-k-baltu-2015/

pokud by některá cestovatelka projevila zájem, může mě kontaktovat na zakova48@seznam.cz

pozn.Je to jediný zájezd do Polska, který jsem našla a nejede do Věličky a Osvětimi, kam jít nechci. Zato se jede do Wroclavi!

Inspirace

Kdysi se mne někdo ptal, kde beru inspiraci k cestám po vlastech českých -

tak různě, zněla odpověď.

Milé KOČKY,

něco jsem procestovala díky služebním cestám a pak jsem se tam vracela soukromě, když mě něco při služebce zaujalo,

něco znám z map, ve kterých si, celkem ochotně a ráda, hledám,

a něco mi našeptávají knížky, též Toulavá kamera na ČT 1

a některá místa mi vychválili známí, jak už to tak bývá, když slovo dá slovo...

mým zdrojem inspirace jsou mi léta :

Narozeniny

Vůbec to nechápu,

milé KOČKY,

ale tento snímek je právě teď deset let starý...jak to rychle uteklo,

mám o deset let více a kdybych neměla právě narozeniny a nemyslela na to, kolik mi to vlastně je, neviděla bych mezi tehdy a teď takový rozdíl.

( no, občas už něco někde bolí, někde píchne, kašlíky, rýmičky....ale jinak? dobré to je! ...)

Ovšem vnučka tehdy měla půl roku a nyní se pomalu chystá, že po prázdninách půjde na gymnázium, takže zase taková legrace to nebude....letí to, no....

Svátek

Máme dnes, všechny Jiřiny, svátek, tak se nebojme to oslavit,

milé KOČKY,

....

a na zdraví.

Rozhledny

Když jsme chodívali na výlety, hlavně po kopcích, obvykle jsme se rádi stavovali na rozhlednách, ale v momentě, kdy manžel začal usilovně síbíčkařit

( a trochu jsem mu do toho začala fušovat),

už jsme na ty rozhledny chodili častěji, cíleně a zprvu sice téměř sami, později v celých průvodech, protože jsme si to po radiostanici navzájem řekli a schválně jsme se scházeli co sobotu na Lovoši, Milešovce, Varhošti, Radobýlu, Košťálově, Klíči, Jedlové a Luži, Hvozdu, Vlčí Hoře, Dýmníku, Tanečnici, Ještědu, Kozákově, Černé Studnici, Řípu a dalších...třeba i na Blaníku, Korábu, Poledníku, Svatoboru...

Ráda vzpomínám na jedno celonoční vysílání na Děčínském Sněžníku, kdy se mi podařilo na ručku udělat spojení do Polska, spojení do Chebu a dokonce unikátní s jedním řidičem tramvaje z okraje Prahy, který vysílal též na ručku, měl právě chvíli volno, bylo po bouřce a pěkně to ,,chodilo,,!- když mám vyjmenovat ta nejdelší spojeníčka ohledně vzdálenosti...

těch rozhleden tu máme, naštěstí, nepřeberné množství...

S výběrem cílů byla mi nápomocna krásná knížka J.Nouzy ( tuším, že je z Liberce)

a také pořad o rozhlednách v TV s panem Munzarem....bylo zajímavé vidět místa námi už navštívená z vrtulníku....

milé KOČKY,

jestlipak vás také baví škrábat se na kopec....

Třináctka

Říká se, že pátek a třináctka jsou nešťastné dny, ale nebuďme pověrčivé,

milé KOČKY,

je to nesmysl a víme, jak to vzniklo, že? ( Templáři a to okolo )....

Někdy se den povede a někdy méně, něco vznikne a něco skončí...

zaujalo mě toto:

Nazvala bych to Zmar

nebo havarovaný létající talíř?

Keramika

Vnučky chodí do spousty kroužků a také ,,do keramiky,, a tak nám zdobí nejen stěny jejich výrobky, tyto jsou již několik let staré a pořád mě baví....

milé KOČKY,

jistě máte k výrobkům svých dětí nebo vnoučat také vztah?

Tulipány

Tulipány všech barev, tulipány všech tvarů,

každý snad má doma nějakou tu jarní kytku...

milé KOČKY,

my máme momentálně tyto:

milé KOČKY, chodím se vám na blogy dívat na ty vaše ...bílé, žluté, oranžové, červené....a zajímám se i do čeho je vkládáte, jak je opečováváte...

Svetr

Jupíííí, svetr je hotov, to mám radost, sedm týdnů jsem nebyla schopna již upletený svetr dát dohromady a dokončit ho. Konečně jsem se vzchopila, svetr sešila a ozdobila knoflíčkama...coby oči sov.... a předala ho dceři. Snad jí bude hřát a těšit...

milé KOČKY,

a vrhám se do dalšího pletacího dobrodružství.....

( knoflíčky jsou pochopitelně po celém obvodu na všech sovičkách )

tohle je pouze foto nedočkavce!

Že by?

Že by ta zima přeci jen přišla?

milé KOČKY,

letos je to u nás ( Polabí ) téměř beze sněhu, bez mrazu...

zatím tu žádná zima vlastně nebyla!

Orloj

Mihla jsem se při posledním pobytu a vyřizování v Praze i Staroměstským náměstím a že bylo kolem poledne,

zastavila jsem se u Orloje, no, jak jistě,

milé KOČKY,

tušíte, a tušíte správně, byla tam spousta lidí a čekali na dvanáctou.

Občas si říkám, zdali si toho vážíme, že tu máme tolik pěkných památek a zajímavostí,

že nejsou lidé z druhého konce světa líní se přijet na ně podívat.

Oslavička

Dnes má můj mazánek, moje milá starší vnučka, Veronika, svátek.

Moc se těším, až jí předám dárek a až se sejdeme všichni pospolu a oslavíme to,

jistě - jako vždy, přijde ke slovu malinový dort.

Nedávno přinesly s mladší, Adélkou, vysvědčení a to byla krása, samé jedničky, holky si vedou dobře.

Odměníme je výletem...

milé KOČKY,

jak slavíte vy?

Odrazy

Ráda fotím budovy odrazem přes okna, ať už na autech nebo jiných skleněných plochách, přes výlohy, také zrcadlení ve vodě....:

milé KOČKY,

tady je vzorek -

Praha načančaná

Tentokrát jsem byla v Praze něco vyřizovat a bonusem mi bylo počasí, zářivé, slunečné, dopolední sluníčko dělalo ostré temné stíny, nasekala jsem obrázků ,,jako Baťa cviček,, - modré nebe se sluníčkem evokovaly jarní náladu....

milé KOČKY,

poznáte ta místa?

Nové hračky

Udělala jsem si,

milé KOČKY,

radost a pořídila jsem si nové hračky do kuchyně.

Komu se nelení, tomu se zelení....

Světlo

To mám radost,

milé KOČKY,

když svítí sluníčko, obvykle mě pěkně nabudí k práci....

žlutá se mi líbí....