Bylo pondělí kolem osmé večer, 2.5.22, tedy vlastně včera, a já jsem si vzpomněla, že mi na výletě v Rakovníku Jana povídala, že u nás před kinem udělali ze staré fontány nějakou novou, za dost peněz. Tak jsem nahodila oblečení a malý foťáček a davaj se tam podívat. První, co mne zaujalo, že si tam někteří obyvatelé města ustlali a dělali si v parku mejdan, resp. zábavný večer. Řvali tak, že to bylo slyšet na velkou vzdálenost. Počítám, že jsou nedoslýchaví, jinak by přeci museli slyšet jeden druhého. Blíže se k jejich popisu nebudu vyjadřovat, aby mě někdo nepopotahoval?
Přišla jsem k fontáně, pomalu se stmívalo a voda různě tryskala, což u těchto fontánek je obvyklé. Posléze se rozsvítila barevná světla a dvě děti, které tu probíhaly mezi jednotlivými proudy vody, začaly kroužit a lítat ještě zběsileji, no, nevím, zda by je maminka neměla po osmé večer už pomalu chystat do pelíšku, byli to školou povinní chlapci. Navíc už dost promáčení, ale nejsem zvyklá někomu bez požádání radit.
Udělala jsem několik snímků, načež hoši uvážili, že budou ozdobou mých fotek a lezli mi neustále do záběru, tak jsem je slušně požádala o klídek a dokázala jsem cvaknout i nějaké fotky bez nich. Poté jsem vzala zpátečku a šla k domovu. Na křižovatce jsem udělala ještě pár snímků květin a také nějaké mé oblíbené přesplotovky.
To abych tu měla pro vás, milé KOČKY, nachystáno něco na ráno:
vůni šeříků si musíte domyslet...
a západ slunce:
Kéž by i u nás zapršelo...
