Rok se s rokem sešel a já mám zajímavé výročí. Loni touhle dobou jsem byla na zájezdu ve Švábsku a nebýt poslední den ošklivé počasí, kdy nám lilo ve Schwäbisch Hallu, byl by to jeden z nejhezčích, jaký jsem podnikla. Po návratu mě čekaly nepříjemné věci - hrátky s doktory a nástup na chemky, na které chodím dosud. A tehdy se stalo, že jsem si řekla, že zkusím vynechat televizi, prostě ji ignorovat a nezapínat, nedívat se na ni a nesledovat žádné pořady, především ne zprávy. Vůbec jsem netušila, zda to dodržím a pokud ano, jak dlouho.
Milé KOČKY - vida,
je to rok a já jsem si tak zvykla, že by nám mohli telku klidně odnést a zrušit poplatky a se mnou by to nehnulo. Přiznám se, že sice Toulavou kameru a Objektiv si nechávám od manžela nahrát do počítače a během týdne si tyto dva pořady obvykle shlédnu, ovšem, to ostatní už pro mne neexistuje a má hlava je čistá. Čtu si zase hodně knížky, také časopisy o bydlení stále ještě kupuji a prohlížím, ale jinak se snažím venkovní problémy eliminovat na minimum. Zdraví je mi přednější.
Manžel se tomu přizpůsobil a dívá se jen na své oblíbené motorky GP a F1 a nic dalšího nesleduje. Je tu ticho a klid. Přestal nadávat politikům a sledovat troje zprávy a máme oba pohodičku.
Jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla a zatím se mi po telce nestýská. Aby neřekla, občas jí utřu prach.
Mějte se moc hezky a přeji vám vyrovnanost a klídek, také jistou míru hravosti! Jířina z N.
