Konečně zas doma, spaní ve své posteli, bez nepříjemných vedlejších vlivů, uf,
paráda.
Dnes má bráška svátek, pálíme svíčku.
V sobotu před asi deseti dny mi manžel povídá, vyvezu tě do přírody.
Přišlo mi to jako dobrý nápad.
První zastávka byla v Čáslavi, dala jsem si výborný čaj a něco k tomu, prošli jsme se po náměstí,
kde se obvykle v sobotu prodavají kvanta květin, řidič se provětrá a já se pokochám,
udělám pár snímků,
a pak pokračujeme podle plánu: jedeme do Světlé nad Sázavou.
Manžel pochází z jedné půvabné vesničky poblíž, rád sem jezdí, už jsme tu byli mockrát, ale,
nikdy ještě ve zdejším zámku a nebo zámeckém parku,
tudíž,
milé KOČKY,
byl čas to napravit.
Manžel se zaparkoval na lavičce a sledoval venkovní svatbu, já se procházela po parku s fotoaparátem v ruce.
Oba jsme si čas tam strávený velmi užili.
Paní majitelka se o zámek dobře stará, nabízejí několik prohlížecích okruhů, každý si vybere... a v samotném parku to bylo moc příjemné.
Poté jsme odjeli po převážně nové silnici do Ledče nad Sázavou a tady, ač jsme tu také nebyli poprvé, jsme se trochu prošli.
Chtěli jsme pokračovat do Jemniště nebo ještě jinam, ale byla jsem tak unavená, že jsme to otočili k domovu a stačilo.
Zase někdy příště.
A tady se s vámi podělím o ty chvíle:
