Zveřejnění tady na blogu jsem mírně odložila...hned ve středu 28.12.2022 jsem se s mojí sestrou sešla v poledne v Praze, abychom se tam trochu prošly. Plán byl, že se půjdeme podívat na Pražský hrad a do katedrály a tam okolo na všechna lákadla, která měla být dočasně pro starší a pokročilé zadarmo. Z Ládví jsme to vzaly nahoru ke Hradu, sešly jsme od tramvaje na Nový Svět a pak vystoupaly kolem Lorety k Pohořelci a vrátily jsme se ke Hradu posilněné v jedné kavárně, jenže tam stála fronta čtyřstupem jako na banány v padesátých letech! tak jsme plány rychle přehodnotily, Hrad jsme oželely, sešly jsme do Nerudovy ulice a kličkovaly jsme ulicemi až k Americkému velvyslanectví, poté na Malostranské náměstí a protože i sestra pravila ( jako den předtím Jana ) že Jezulátko ještě neviděla, šly jsme se na něj podívat. Jezulátko vykulilo očka, že mě během dvou dnů opět vidí. Užily jsme si Prahu i jinak, navštívily jsme kostel sv.Ignáce na Karláku, pak jsme metrem přejely do Karlína a šly se podívat na kostel Cyrila a Metoděje, kde bylo velmi šero! ale i další zajímavé stavby jsme si prohlédly a když padla tma, rozjely jsme se domů, ona do Ústí n.L. a já do N.
Milé KOČKY, mohu jen zvolat - moje nohy!
V kostele stojí také varhany se třemi manuály, šedesáti jedním rejstříkem a více než třemi tisíci píšťal, které byly postaveny v roce 1898. V době vzniku byly největšími varhanami v českých zemích.
