Už dlouho jsem si vymýšlela, že až bude příležitost,
koupím panu Bručounovi nástěnku,
ale, nic moderního,
jen takovou korkovou, s dřevěným rámečkem.
Jenže, ty nástěnky se mi zdály v obchodech dost drahé a tak jsem to odkládala.
Na místo, kam jsem ji chtěla umístit, se hodí menší nástěnka,
všude nabízeli dvakrát větší...
a co se nestalo:
onehdy jdu kvečeru domů od autobusu a koukám jako blázen,
před jedním domem u popelnic byla pohozená přesně taková!
Nejprve jsem zpomalila krok a rychle uvažovala, zda ji vzít,
pak jsem ji zvedla a pořádně prohlédla, byla čistá a zdála se v pořádku,
říkám si, proč se jí někdo zbavil?
Teď je ve sklepě v karanténě!
Milé KOČKY,
zázraky se asi dějí,
ale mně zatím jen ty malé.
I tak mám radost.
