Betlémy, ač jsem ,,nevěřící,, se mi líbí, komu ne? Malé, střední i velké, ploché jen z papíru či dřevěné a s figurkami propracovanými k dokonalosti, pohyblivé, jeden se ani nediví, že před nimi stojí dospělí lidé a děti v němém úžasu.
Co já jsem jich už viděla a kolik jich ještě - možná - někdy uvidím,
milé KOČKY,
zkusím si je tady zrekapitulovat. Cílem není se vytahovat, ale někoho tam v dáli potěšit. Někoho, kdo nemá možnost se podívat za humna, a přitom by o to stál. Zkusíme tuto prohlídku teď a tady a vy, milé návštěvnice blogu, můžete do seznámku přidat své zkušenosti s betlémy. ( nejvíc by byla návštěva Betléma, tam jsem, bohužel, zatím nebyla).
S vnučkami jsme navštívily ten věhlasný v Jindřichově Hradci, stejně významný v Třebechovicích pod Orebem - pod Orlickými horami, na výstavě v Jindřišské věži jsem s nimi byla obdivovat betlémy z Třešti, velké množství zajímavých jsme po několik roků obdivovaly v klášteře na Jungmannově náměstí. Rozhodně krásné byly ty v podzemí Betlémské kaple. A v cizině ?: většinou na zájezdech s Janou jsme měly možnost obdivovat krásné, s vyřezávanými figurkami : v klášteře Rein, v klášteře Spital am Pyhrn, ( nemá se psát v klášteru? )...v muzeu ve Steyru, známý je i poblíž něho u Ježíškovy pošty, spousty bych jich mohla vyjmenovat i v německých městech, mnohdy je mají lidé vystavené v oknech, ve výlohách, dokonce jsou tam i takové, které jsou vyrobené v Čechách a staré spouty let.
Namátkou se projdu staršími fotkami ze zájezdů a z dovolených s vnučkami: co na tom, že to nebude všechno, jen taková inspirace. Letos to na prohlídky nevidím.
a jednou betlém z J.H. v pohybu: dívka na konci záběru, v šatech a kloboučku, je mladší vnučka: