pondělí 22. dubna 2019

Dnes naposledy?

Milé KOČKY,
dnes jsem toho tady napsala a nacpala na blog tolik,
že je mi až stydno.


Nicméně bych vás nerada připravila o několik obrázků:
kytky a zeleň různě vyfocené za ty tři dny...
tady vzorek.





































































































































Vývěsní štíty

Milé KOČKY,
kdo sem chodí delší dobu, ví,
že ráda fotím - kromě jiného - také vývěsní štíty.
A v posledních třech dnech jsem si jich zase nacvakala docela hodně!
Některé z nich vám tady a ráda ukážu:

































































































































































































Světlo

V katedrále se světlo vrhalo oknem takovým způsobem,
že jsem neodolala a část těch paprsků zvěčnila:
milé KOČKY,
co vy na to?







































Neděle 21.4.

Nedělní ráno nás zastihlo vyspinkané do růžova, sluníčko nám svítilo do pokoje a na snídani jsme šly k chutí,
připravené užít si zase jeden pěkný, turisticky zajímavý den.
Kufry jsme měly raz dva sbalené a vydali jsme se k severu, do města Bamberk.


Tady je těžké někomu radit, - ,,kam dřív skočit,,.
Krásné město - spousta kostelů, paláců, památek, radnice rozkročená nad řekou Regnitz, hospůdky,
kypí tu život turistický i ten místních.
Pak odjezd do menšího Forchheimu, krásná radnice, kašna nazdobená vajíčky,
poté odjezd do jedné z vesnic v okolí, kde se chlubí největším počtem vajíček na jedné kašně.
Vlastně zde ve vesničkách tak trochu soutěží, kdo bude mít nazdobenější kašnu,
jak nastrojit a naaranžovat všeliké zajíce,
je to kýč nebo úleva, že už je ta protivná zima pryč a vesna zase zvítězila?
Následovala cesta k domovu zelenou, jarní krajinou.
Zpátky v Praze končíme svoji jarní pouť kolem půl jedenácté večer, někteří cestují ještě dále.
Doma jsme kolem půlnoci, umýt a šup pod duchnu.
Milé KOČKY,
přeji vám krásné chvíle v zeleni, pod rozkvetlými stromy,
a jestli jste na tom jako já,
že jaro jsou pro vás žlutá kuřátka, housátka, bílá kůzlátka a jehňátka, či všelijaká jiná mláďátka,
poskakující po zelené travičce a projevující radost,
užijte si to.
Poznatek z Německa:
všude se tam hodně staví, silnice a dálnice,
v každém městě spousta jeřábů, člověk nevyfotí nějaké historické domy,
aby tam nad ně nějaký netrčel!
Za několik let to tam budou mít pěkně vyfešákované!
Dnes mě přišel vyšupat pomlázkou jeden mladík, věkem necelých 5 let,
mám naději, že hned tak neuschnu.






























































































































































































































































































































































Sobota 20.4.

Na sobotu byl program trochu složitější - jelo nás celkem 72 lidiček a to už je pěkná křížovka,
uspokojit veškerá přání a touhy,
jeden chce jít do městečka, jeden do skanzenu, jiný do lázní, další chce vidět všechno,


někomu stačí pocourat městečko a posadit se k pivu, kávě či v cukrárně,
a jak to udělat, aby byli všichni spokojeni, to má průvodce pěkně zamotanou hlavu.
My se sestrou jsme to vymyslely po svém, chodily jsme bez průvodce,
v Rothenburgu o.d.T. dopoledne jsme se prošly po hradbách, poté po městě, nafotila jsem kde co, ( jako vždy )
a pak došlo i na posezení u kávy a něčeho sladkého k tomu,
odpoledne jsme s H. strávily v lázeňském městečku Bad Windsheim,
skanzen, procházka po městě ( kde jsme kdysi už bydlely na adventu )
a pak nám hodinku ukrojilo posezení u černého piva.
Pobyt pod rozkvetlými jabloněmi byl pro mne bonus.
Večer jsme zašly do hotelové restaurace znova na černé pivo. V Bavorsku ho umí vařit.
To mi,
milé KOČKY,
můžete věřit.