Dnes si nedávám žádná předsevzetí a nechávám první den roku plynout v pohodě.
Jako každý rok v tento den jsme pojedli zelňačku, čočku,
já si po chvilkách čtu novou knížku a i káva s cukrovím byla.
Venku svítí sluníčko,
občas odpovím na nějakou tu smsku.
Ráno jsem si malinko přispala, nikdo mne nikam nehoní,
nemám já se báječně?
Dokonce jsem si poseděla v ušáku a zírala na stromeček, na ozdoby,
dokud má tu možnost krášlit náš obývák.
( kdo ví, kdy mne napadne ho odstrojit? )
Už jsem stihla shlédnout pořady, které mi v mé nepřítomnosti manžel nahrál:
Toulavku, Objektiv a dva díly Marie Terezie, dnes večer se hodlám podívat na nově natočený díl -
už třetí pokračování jejího příběhu.
Jo,
milé KOČKY,
líbilo by se mi někde na horách, ve vyhřáté chatě s výhledem na zasněžené pláně a do údolí,
na smrčky, zapadané sněhem,
ale doma se mi také líbí.
Aby ne.
pozn.:
( po půlnoci jsem si na mobilu všimla data, které vypadalo zajímavě: 01.01.2020 )
