Spíše pro sebe než pro vás, milé KOČKY, zakládám nový štítek, knihovničku, moc mě mrzí, že mě to nenapadlo hned zpočátku, při založení blogu - před téměř sedmi lety. Mohla jsem tu napsat, co jsem právě četla, jestli to je kniha koupená, darovaná nebo půjčená z knihovny, zapsat si titul a spisovatele a nemusela bych si namáhat mozek. Jo, je to tak, že jsem vždy spoléhala na svoji paměť a ta si, mrška, poslední dobou někam odbíhá a dělá si, co chce. Zatím tedy mohu dosvědčit, že se vždy dříve či později vrátí, aby mi pomohla najít odpovídající termín, správné slovo, trefný výraz, ale fakt jí to občas dobu trvá a není moc vstřícná, někdy mě v tom nechá docela vydusit. Jestli se něčeho bojím, tak hrozby, že mi přestane sloužit.
Co se týká knížek, tak mám knížky rozdělené na oblíbené ( čtu ráda vše od nějakého oblíbeného spisovatele ), pak na doporučené, na náhodně objevené, na knížky, které mi někdo daroval, a na nudné.
Dokonce existuje knížka, kterou jsem chtěla číst několikrát a vždy jsem ji po několika stránkách odložila, Nechápu to, protože je vychvalovaná a já se opravdu snažila! Dokonce je to téma, které mě opravdu hodně baví a zajímá. Egypťan Sinuhet, Mika Waltari promine. A že jsem přečetla od mládí kde co. Prostě jsme si nesedli.
A existuje jedna velká knížka, u které jsem zhřešila a to, že jsem ji chtěla za každou cenu, byla půjčená z knihovny v N. a chtěla jsem ji nevrátit a zaplatit pokutu, nakonec jsem to ( světe, div se ) neudělala a knížku vrátila, ale pořád na ni myslím.Byla to obrazová knížka o Renesanci a byla opravdu úžasná. Tak jsem si ji půjčila několikrát! Vlastním nyní několik překrásných knížek a doufám pevně, že vnučky si je jednou vezmou a budou se jimi také těšit.
Co mám rozečteno právě teď? Není to nic k uchechtání, řeknu vám.