Shrnuto a podtrženo:
v září 2018 se přišlo - vlastně docela náhodou? - na Vetřelce,
počátkem ledna 2019 mi udělali poprvé pokus o odběr kousku jeho tkáně,
v březnu se jim podařilo kousek odškrábnout a jelikož to nebylo k ničemu,
v dubnu u vojáků ve špitále ve Střešovicích se povedlo a na základě jejich práce
konečně - 9.5.2019
jsem nastoupila CHMT a tou procházím co 14 dní zatím ještě pořád.
Nebudu psát o nechutenství, nevolnostech a podobných fujkách,
pouze sdělím, že jsem od podzima ztratila na váze 20kg!
Nu, má to i výhody, ale i nevýhody.
Oblečení, koupené za poslední dva roky půjde k prodeji,
sáhnu do starých zásob triček a plátěných kalhot, případně sukní,
zakoupím ,,hubené,, džíny a je to.
Šaty, které jsem si koupila v poslední době (někdy v zimě) a oblíbila jsem si je, mi plandají,
co nadělám.
Stejně se poslední dobou nejvíc poflakuji na sedačce, v ušáku a v posteli, takže potřebuji především domácí oblek a pyžamko.
Vaření a nákupy převzal na svá bedra manžel,
já kamarádím především s vysavačem a s pračkou.
A to je,
milé KOČKY,
konec dnešní pohádky o mém současném životě ve městě N.
Naštěstí máme v bytě docela přijatelně,
větráme jen v noci a přes den je tu příjemně.
Přeji hezké pondělí.
( jo a denně myslím na Janu, jak právě brázdí Toskánsko! )
