Když já s manželem někam jedeme, obvykle se nám přihodí nějaká nepředvídaná situace - naštěstí převážně něco příjemného. Tak třeba když jsme byli na Chopku, létali tam mladí chlapi na rogalech dolů a my jsme je sledovali a měli jsme tak nejen pocit z krásných výhledů, ale i z té nenadálé atraktivní akce ( já bych na to nevlezla, to vám povím ). Je to již mnoho let a nebylo to obvyklé, v té době.
Milé KOČKY,
tak se nám také přihodilo, že jsme byli na závěr jednoho výletu podívat se na zámku Hrádek u Nechanic a zrovna se tam schylovalo k jednomu krojovanému setkání a proto se náš odjezd o hodně pozdržel. To by byla psina, kdyby se na těch obrázcích někdo poznal! Já jsem se neudržela, fotila jsem dost: miluji kroje a obdivuji lidičky, kteří tančí a zpívají a dokáží ostatní tímto pobavit a pozvednout náladu. Nemluvě o muzikantech, kteří dokážou roztančit i staré báby.
