Léta se schovávala v naší knihovně a pojednou se mi zachtělo ponořit se do jejího obsahu, rovněž obrázků, kterých je tu poměrně hodně a navzdory drobným písmenkům, které mě často rychle unaví, každý večer si dělám radost čtením a prohlížením. A je pro mne velmi aktuální: zabývá se totiž Pražskými zahradami a to od počátků Prahy do dnešní doby. Jaká náhodička, ráda procházím parky, zahrady a různá zákoutí, kde jsou květiny a stromy, které v parném létě poskytující stín. Dočíst se o historii takové zahrady mě baví a nejen to, jsou zde popsány i některé zahrady v Itálii a ve Francii, což byly mnohdy předobrazy těchto zahrad v Praze.
Potěšení a poučení při čtení a pak také v takové konkrétní, skutečné zahradě! Zpětně si užívám i vzpomínky na mnohé takové zahrady v Itálii a ve Francii, které jsme s Janou, případně s Marcelou, na zájezdech měly to potěšení vidět a zažít. Projít si je, přivonět ke květinám, obdivovat třeba kvetoucí liliovníky tulipánokvěté...obvykle i spoustu leknínů na hladině bazénů.
Věděly jste, milé KOČKY, například to, že v Praze ve středověku byla spousta vinic?
Takže, sečteno: mamce, která mi tu knihu kdysi dávno darovala k nějakým narozeninám, dodatečně tam nahoru moc děkuji.
Kniha je taková teorie a moje návštěvy v zahradách Prahy, ( ale nejen Prahy ), návštěvy minulé i budoucí, taková praxe. Moc fajn objev v naší knihovně.
