A jen jednou jsme se vyspinkali a už je tu další pokračování našeho úterního výletování Prahou:
milé KOČKY -
ze stanice tramvaje Brusnice na Nový Svět a tady zastavení u hospůdky U Raka:
Slibuji, že co nejdříve přinesu z Lorety a jejího areálu lepší a vydatnější reportáž. Klenotnice tamtéž je také místo s půvabem. Však jsme jí s Marcelou věnovaly hodně času.
K této - pražské - Loretě se vážou slova, která jsem pro vás opsala z Mapy.cz
Jedno z nejpozoruhodnějších poutních míst Čech tvoří soubor barokních staveb postavených k oslavě Panny Marie. Jeho nejstarší částí je Svatá chýše, která byla postavena v letech 1626–31 G. B. Orsim na náklady hraběnky Kateřiny Benigny Lobkovicové. Předlohou byla Svatá chýše z italského Loreta. Svatá chýše je obklopená šesti kaplemi a vyzdobená reliéfy Giovanniho Bartoommea Comety. Uvnitř se nachází vybavení ze 17. století nebo zazděný trám a několik původních cihel z původní italské Lorety.
Po roce 1740 byla Chýše Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem obestavena krytými ambity a vzniklo tak arkádové nádvoří se šesticí kaplí a dvojice kašen se sousošími. V letech 1722–37 vznikl rozšířením původní kaple chrám Narození Páně. Na pracích se podíleli Kryštof Dientzenhofer, K. I. Dientzenhofer a Jan Jiří Achbauer. Nejcennější částí výzdoby interiéru je freska V. V. Reinera a rokokové malby. Ve věži kostela se pak nachází proslulá zvonkohra od pražského hodináře P. Neumanna z roku 1693. Loretě ji věnoval obchodník Eberhard z Glauchova. Tvoří ji 27 nehybných zvonků, které jsou rozeznívány kladívky propojenými s klaviaturou. Každou hodinu si tak můžete poslechnout její zvuk, v květnu 2020 vystřídala dlouho hranou píseň Tisíckrát pozdravujeme Tebe barokní píseň Maria, Maria, nad sluce jasnější. Kdysi prý na tuto zvonkohru hrával český písničkář Karel Hašler.
Nejhodnotnější část areálu představuje Loretánská klenotnice s dary Kateřiny Lobkovicové, poutníků nebo šlechticů. Nejcennějším předmětem je Diamantová monstrance zvaná Pražské slunce. Autorem návrhu je rakouský architekt Johann Bbernhard Fischer z Erlachu, zhotovili ji vídeňští dvorští zlatníci v letech 1696–99.
