Silvestr

---

Pokud si,

milé KOČKY,

pořídíte dvacátého prosince naražená žebra,

---

nemůžete čekat o Vánocích žádnou hitparádu,

štědrovečerní večeři sice nějak zvládnete, to ano,

a tím nemyslím přípravu, ale konzumaci,

lehat, vstávat, sedět, chodit - lze pouze s dopomocí,

vše bolí,

vše hodně bolí!,

nesmíte kýchnout, zakašlat,

můžete

sedět v ušáku vypodložená polštáři, ale ne moc dlouho...

prášky, které lékař předepsal proti bolesti, nepomáhají,

místo koled si v duchu zpívám: Polámal se mraveneček, ví to celá obora...

ale!

už probleskuje

světlo na konci tunelu...

deset dní po mém pádu se začíná situace lepšit,

vstávám a lehám sama, bez pomoci,

manžel se o mne stará jako o vlastní,

vaří, myje nádobí a dokonce i luxuje...

na Vánoce ustrojil stromeček,

a tu lahev portského, co schovávám na svátky, holt otevřeme jindy.

Průšvih je i to, že nemůžu sedět u PC a číst si v oblíbených blozích,

Ježíšek mne podaroval mimo jiné už třetí knížkou od Blanky Milfaitové

a tu se mi podařilo všemu navzdory přečíst...

asi to tak mělo být,

zastavit se a popřemýšlet, jak dál...

něco už je rozehrané,

( dva zájezdy v r.2018, plán na dovolenou s vnučkami v Letohradu a okolí - srpen bude fajn! )

a něčím se nechám překvapit...

přeji všem vám, kdo sem zavítáte, pevné zdraví a hodně štěstí v r. 2018.

vaše Jiřina

podotk: zlatý déšť ve džbánu mi na Štědrý den vykvetl...

chlubení:

odsledovala jsem v TV Vánoční koncert André Rieu a pozor!!!, v létě 2018 bude ,,miláček,, v Praze!

a ještě malá pozn.:

ve své ( doufám, že jen dočasné ) nemohoucnosti jsem si stihla všimnout i toho, že někteří mi nabídli pomoc a někteří se ani nezeptali, zda něco potřebuji, vím, každý měl před Vánocemi plno práce a starostí, ale i tak...

více empatie, říkám si, by to chtělo, a vezmu si z toho sama příklad...

Vánoce

Klid, mír...

Co víc si přát?

milé KOČKY?

Štědrý den

Před pár dny jsem myslela na to, co ještě musím nebo měla bych stihnout,

před pár dny jsem se snažila napéct nějaké to cukroví a nosit domů nakoupené potraviny ze seznamu,

---

který byl o poznání delší, než v jiné, všední dny,

trochu víc se uklízelo, pralo, umývalo...

těšila jsem se, jak si ozdobím stromek,

těšila jsem se, jak si 25.12. uděláme s mužem tradiční výlet,

a ejhle, všechno je jinak,

( jak říkávala přítelkyně z Příbora, milá Lidka...)

ve středu jsem u vnuček upadla tak nešťastně...na záda -

a narazila jsem si žebra,

garantuji vám,

milé KOČKY,

že od té chvíle jsem ztratila zájem o stromeček, cukroví a slepování lineckého,

v místním špitále jsem se ve čt sice ještě chvíli snažila přesvědčit dva doktory o mém smyslu pro humor,

pravda, byly to chabé pokusy,

ovšem na rentgenu už šlo do tuhého a říkala jsem si, že to taková sranda asi nebude...

a doma ani nemluvím,

bez pomoci manžela si nelehnu, nevstanu, nepřesunu ani o píď!

Včera převzal vládu nad domácností manžel a nevedl si špatně...

Jediné, co teď řeším: aby to tolik nebolelo...

a všem přeji hlavně zdraví!

Krásné Vánoce všem.

Můj seznam

Název by dnes měl znít spíše VYZNÁNÍ -

jestli je to tím, že venku malinko napadl sníh a vše se vánočně zjemnilo a zklidnilo?

Bez dlouhých cavyků vybalím, co mám na mysli...

k čemu se přiznávám...

---

Dlouho chodím na některé blogy a na některé se vyloženě těšívám,

některé mne inspirovaly k tomu, že jsem si sama blog před téměř 4 roky založila,

( ačkoli v poslední době mívám svoji malinkou krizi ),

přesto si čas najdu a alespoň 2x týdně nakouknu, co je u ,,děvčat,, nového.

Udělala jsem si žebříček, ale je to těžké,

je to jako s květinami, líbí se mi jich tolik...

blogy obdivované:

http://decodreamscometrue.blogspot.cz/2017/10/kerzenlicht-sanfte-farben-und-mein.html

http://revedevivre.blogspot.cz/

http://magdalenashem.blogspot.cz/

spící Růženka

http://www.vintageblog.cz/

blogy často navštěvované - tříděťové

zrzka

http://www.nevylecitelnaoptimistka.cz/

princezna ze mlejna

https://lucieliving.blogspot.cz/

pohodová mamina

http://handmadebytereez.blogspot.cz/

od Berounky

http://blog.rosamitnik.cz/

u Ohře

http://syroovka.blogspot.cz/

Úžasňákovi - Monika a Tom

http://unasnakopecku.blogspot.cz/, a http://slovo-od-slova.blogspot.cz/

kráska

http://www.zivotpodlelucie.com/

mimo všechny škatulky:

https://zasetalucie.blogspot.cz/

s brouky a humorem

http://ajka-uajky.blogspot.cz/

vzor - fotky a cestování:

http://www.bgphotography.cz/

a nejméně 10 dalších...( s háčkováním, pletením, hezkým bydlením, se zajímavou činorodostí a pod. )

a pár mužských....

nemusím na sebe vyzvonit všechno?

Máte alespoň trochu možnost nahlédnout, v jak znamenité společnosti se po večerech pohybuju.....

milé KOČKY,

a teď jdu zase něco dělat:

Kamiony

Včera, pátek, 15.prosinec:

člověk by si u nás, v Polabí, řekl, to je ošklivo, mokro, celkově zataženo šedou dekou,

nicméně jsme byli s domluveni s bratrem,

---

že přijedeme do Benešova nad Ploučnicí na oslavu jeho kulatých narozenin

a sliby se maj plnit i před Vánocemi...

a tak jsme v osm ráno vyjeli, směr Mělník, Štětí a dál na Břehoryje, ...

tady už poprašek na polích,

kousek dál už padal mokrý sníh,

a jen o pár km vedle - chumelenice, bílá tma a problémy:

naše vyježděná trasa ucpaná napříč stočeným kamionem, asi osm aut čekalo, až se silnice do Lovečkovic a Zubrnic uvolní, my jsme se otočili, dojeli do Úštěku, i tady stálo plno kamionů,

a pokračovali jsme směr Česká Lípa, na prvním železničním přejezdu opět dva kamiony proti sobě blokovaly provoz,

posléze se udělala škvírka, kudy se mohla osobní auta protáhnout,

aby o kilometr dál, v esíčkovitém svahu před Kravařema, čekala opět dlouhá fronta aut...

zkusili jsme s mnoha jinými ,,obelstít,, situaci objížďkou na Blíževedly, ale nebylo to nic platné a tak se čekalo

asi 30-40 min. a pak zase uvolnilo pro osobáky místečko na vyhnutí a jeli jsme dál,

už poněkud vystresovaní,

v Kravařích jsme odbočili na Žandov a potkali jsme už jen jeden zapadlý kamion,

ze Žandova sice v břečce, ale jelo to.

Jeli jsme to téměř tři hodiny, vypadalo to očima spolujezdce krásně, vánočně a pohádkově, stromy a keře ověšené čerstvým sněhem, ale pro řidiče děs.

Tak jsme brášku, kterého jsme kdysi dostali pod stromeček, pěkně oslavili..., sešli jsme se se sourozenci téměř všichni a nebylo to marné setkání.

Dostali jsme od švagrové skvělý oběd, kávičku, dortíček, chlebíčky byly i nějaké to pití.

Na zpáteční cestu jsme se vydali raději už kolem 16.hod. - silnice už byly na hlavních tazích očištěné, ale mokré a namrzlé, tudíž jsme museli jet opatrně, ale bylo to oproti dopoledni luxusní.

Milé KOČKY,

fotoaparát jsem sebou neměla, a tak nemohu ani doložit svá tvzení! musíte mi věřit.

jeden snímek od manžela:

( tady to bylo ještě v pohodě )

Štola

Štola, holka jedna,

vypadá naducaná a snad bude i dobrá,

---

snaha byla,

milé KOČKY,

právě jsem ji vytáhla po delším pobytu v horké troubě,

pomazala, posypala moučkovým cukrem a nyní frčím za vnučkami,

sejdeme se se štolou večer,

až se vrátím... a půjde do alobalu...

prý se má dát odležet,

taky já si pak půjdu lehnout...

ale asi kousek ochutnám,

abych věděla,

co jsem to vlastně spáchala...

Oblíbené

Docela jsem zapomněla dávat sem oblíbená moudra,

je čas to napravit,

milé KOČKY:

---

Cicero:

Představ si, můžeš - li,

vyber si, odvážíš - li se...

Já si troufám:

Já si v mém věku troufám,

dnes jsem vzala své vnučky a dvě půjčené, o trochu mladší slečny,

---

na ,,adventní,, výlet do Prahy,

celá Praha byla plná lidí s dětmi,

prodíraly jsme se davy,

a ne jenom na Staroměstském náměstí,

obešly jsme svá oblíbená místa.

Na mnoha nových místech byly stánky se vším možným vánočním zbožím...

Překvapení byla dvě a to velmi nemilá,

muzea panenek a také to hraček na hradě byla zavřená...

jaké zklamání...

zato výstava v podzemí u Betlémské kaple měla u dětí úspěch...

Původně jsem je chtěla vzít na výstavu Betlémů do tvrze v Roztokách,

ale - snad to stihneme jindy...

děvčata nejvíc bavilo lítat za mýdlovými bublinami

a také hladit oslíka a koníka v ohradě pod stromem...

Novinkou bylo, že jsme musely vystát frontu na osobní prohlídku před vstupem na hrad...

policisté, vojáci...

přálo nám počasí, ale odpoledne přišla zima, poprašek sněhu a vítr.

Milé KOČKY,

hurá,

už se vyhříváme doma...

Trocha kultury

Aby to tu nebylo jen o cestování a nebo o pečení,

milá kolegyňka Jana mě v pátek večer,

prvního prosince,

vytáhla do místní společenské prostory na kultůůůru:

milé KOČKY,

do našeho města zavítal,

po kolikáté již???

Pavel Žalman Lohonka se svými dvěma hudebníky a jednou úžasnou zpěvačkou a šikulkou hudebnicí

(... vlastní hudební skupina s názvem Žalman & spol.

Tato skupina je od roku 2012 složena z Pavla Lohonky, Petra Novotného, Michaely Hálkové a Pavla Maliny. )

a jako vždy,

velice všechny přítomné svojí hrou a zpěvem, též průvodním slovem okouzlili...

víc k tomu nemohu dodat...

ale advent pro mne začal - jak jinak? - než hezky...

a v lednu přijede P.Dobeš, no, není to úžasná představa?

pozvu zas já Janu!

Už

Než jsem se ohlédla, už je tu prosinec,

adventní zájezd na dva dny do Erfurtu se pořád zdál být tak daleko,

a najednou!,

mé milé KOČKY,

cestovka mi napsala, že místo původního 9.12. nám změnila termín na 2.12.

a vše se náhle dalo do pohybu:

sbalily jsme s kolegyní Janou prověřené teplé oblečení a obutí,

pár dalších potřebných věcí a vyrazily do světa,

jsme zkušené harcovnice

( legrační je, že náš první adventní byl do Harzu )...-

sobota - Budějovická - šest ráno...bus č.2

a vyrážíme směr Chomutov a dál na západ.

Prvním městem, které jsme měli v programu, byl Výmar...

Bach, Gothe, Luther...a další plejáda historických postav.

Domy, kostely, sochy, historie, ...foťáky cvakaly,

někteří i obchoďáku ( vyzdobenému ) dali šanci...

trhy, první svařák...

a už se pokračovalo do hlavního města Durynska: Erfurtu.

Móóc se mi zde líbilo, fakt.

Obešli jsme památky, trhy, chodili s paní průvodkyní, vlídnou a laskavou ...

poseděly jsme s Janou i v kavárně, i na to byl čas...

všude spousta lidí s dětmi, atmoška jako na objednávku,

stihla jsem koupit i slíbený nástěnný kalendář s medvídky!

a s pozdním večerem jsme se přesunuli do Apoldy, města poblíž, na noc...

a....tady nás čekal ještě ohňostroj jako zpestření...Slavnost světel tomu tam říkali...

ráno - pěkně po snídani, cesta zasněženou krajinou do Eisenachu a

plánován byl výstup na hrad Trabant - promiňte, na Wartburg

( ještě, že ti enderáci neměli těch aut víc )

- jenže sníh a kalamitka s tím spojená nás tam nepustily!

a proto jsme se přesunuli oproti plánu dříve do Chemnitz, kde jsme prošli trhy

( S.Kamenice byla v březnu 1945 hodně vybombardovaná Američany a tak z památek moc nezbylo )

a neděli jsme zakončili večerním přesunem přes Krušnohoří do Prahy.

Nu, jeden z letošních adventních výletů máme za sebou:

pozn.: Luther má 500 let výročí a zdá se mi být v Německu docela přeluterováno...

ale po pravdě! - ráda jsem si rozšířila obzory...

Jó, kdybych

Jó, kdybych teď byla mladá,

milé KOČKY,

tak bych asi lépe uměla pracovat s novými technologiemi,

byla bych na Instagramu, na Twitru a kdo ví, kde ještě,

měla bych krásný, nový byt, s málo nábytkem,

nejspíš bych svůj úchvatný blog zaplňovala fotkami jednoho šedivého kanapátka

a černým stolkem s jednou vázičkou a jednou větvičkou,

s černobílým koberečkem a neustále natřásaným polštářkem, a možná se dvěma,

s jednou zelenou kytkou v koutě,

a co vůbec by bylo nejlepší,

našla bych si manžela,

který by na těch fotkách mého dechberoucího bytu

nebyl nikdy nejen vidět,

ale nebyla by po něm v bytě žádná stopa:

žádná zubní pasta na zrcadle,

žádné pantofle, žádná ponožka,

nanejvýš malinko zmuchlaný polštář na jeho straně postele...

natož pak, aby na fotce byly děti....pokud bych nějaké měla,

asi by se to vyřešilo jedním medvídkem a jednou značkovou hračkou,

pochopitelně barevně ladící se zařízením,

nenápadně položenou na šikovném místě.

A pokud bych šla něco fotit, v bytě,

nemusela bych přenášet někam jinam ze stolku dron, notebook, krabici s nějakým přístrojem, radiostanici - ručku, notes, tužky, časopis, brejle...

nikde by se neobjevily kabely, prodlužovák,

a taky by mi nikdo ( asi ) nedával dekorace ze stolu jinam,

nebo ano?

Kde byli všichni ti dnešní úžasní a úspěšní mladí muži, když já jsem byla mladá?

Výzdoba

Už jsou zřejmě v řetězcích na Vánoce připraveni,

všimly jste si?,

milé KOČKY,

jak na nás, zákazníky,

ze všech stran útočí?

Mám to docela ráda, sledovat ustrojení stromečku zase jinak, než to dělám já....

zatím jsem si prošla jen Letňany a Arkády,

v Praze....

ale doma zůstanu u svých, léty prověřených zvyků...

tedy, ne že bych si neuměla představit celý stromek v různých odstínech růžové nebo šedé a stříbrné,

i ta měděná, moderní, je mi blízká,

ale představa, že staré ozdoby zůstanou v krabicích a nebudou na stromku,

je mi nepříjemná.

Takže jsem vlastně stará struktura, KONZERVA...