Občas mě to táhne do Jižních Čech a v poslední době tyhle touhy na mne zase jednou sedly. Asi ty geny, táta pocházel ze Strakonic.
V sobotu jsme byli s mladými v Táboře, ale to jsem nefotila - už jsem Tábor na blog dávala vícekrát a pak - byla jsem tam za jistým účelem a ne na klasickém výletě.
S manželem jsme se na výpravě na jih domluvili na úterý 23.7.24 a vyrazili jsme hodně brzy ráno. ( manžel preferuje brzké vstávání k mé velké neradosti ). Tudíž jsme do prvního cíle, města Soběslavi, přijeli docela brzy po ránu a v celé oblasti ( a taky kolem Sázavy ) byla jakási mlžka., která se během dopoledne rozpustila na slunečno a lehce oblačno. Zajímavé je, že tudy často jezdíváme, třeba k Třeboni, k J.Hradci a nebo do Slavonic a nikdy jsem tomuto městu nevěnovala velkou pozornost a to jsem nyní musela napravit. Obešla jsem si náměstí, kostely, hradby, došla ke hradu a pofotila zajímavé domy. Všimla jsem si, že mnoho bývalých obchodů je prázdných, opuštěných, výlohy špinavé, okna slepá. Později jsme na náměstí navštívili íčko a kavárnu a dali jsme si čaj s kouskem buchty. Dopoledne utíkalo - a byl čas na další etapu - návštěvu oblasti nazvané Blata. Ale o tom zítra. A jistě rády, milé blogerky, uslyšíte, že třetím zastavením bylo městečko Bechyně. To si schovám pro vás na neděli. Takže je to vlastně toulání kolem Lužnice...
( tahle řeka je divná, ubírá se od rakouských hranic na sever, aby si to u Tábora rozmyslela a elegantním obloukem to nabrala na jih a kousek od Týna n.Vl. konečně spojila své vody s Vltavou...vodáci to znají! - asi chtěla poskytnout Bechyni pěkné výhledy z města na vodu?)
Milé KOČKY - nyní mám pro vás pár snímků ze Soběslavi: o městě jsou první zmínky z r.1293, bylo majetkem pánů z Rožmberka.
