Nabídka, která se neodmítá, tak by se měl správně dnešní příspěvek na blog jmenovat.
To bylo, milé děti, tak: byla jsem domluvená s kamarádkou Marcelou, že jestli se v neděli 21.11.2021 kolem oběda ukáže sluníčko a jestli se budu cítit dobře, sejdeme se na okraji Prahy a uděláme jeden z plánovaných výletíků, že se projdeme a hlavně, nepolezeme mezi lidi. Ovšem dopoledne to nevypadalo zrovna příznivě a tak jsme se mobilem dohodly, že to odložíme, ona se bude dál koukat na telku na sporty, já si pojedu doma to svoje. Šedé nebe a teplota kousek nad nulou nic pěkného neslibovaly.
Jenže, milé KOČKY! - osud tomu chtěl, aby se mi dostalo výletu, na který jsem čekala mnoho let! Najednou mi volala Jana, moje kolegyně a prý - nechceš s námi jet na malý výlet? Jakmile mi řekla, kam, byla jsem svolná okamžitě.
Hájek a Červený Újezd a pak jsme přidaly, na zpáteční cestu, ještě Okoř. S malou zastávkou ve Středoklukách, neb se nám líbil zdejší kostel.
V Hájku je úplně nejstarší Loreta v Čechách a v neděli odpoledne měl být klášter přístupný a jak vyčetl Jany manžel z Mladé Fronty, byla to výjimečná situace, kterou jsme museli chytit za pačesy,. kolik let jsem na tuto chvíli čekala. Přijeli jsme tam právě včas a byli jsme ve 13 hod. první zájemci o komentovanou prohlídku.
Následně jsme se přesunuli ke hradu do Červeného Újezda a odtud, poté, co jsme si slíbili, že se sem v létě vrátíme s vnoučaty, jsme nabrali směr Okoř, kde jsme si cvakli několik snímků a pak už jeli přes Kralupy domů. Výlet se podařil a vy, milé KOČKY, nyní můžete nahlédnout do fotek, které se mi podařilo v tomto odpoledni ukořistit.
A já? málem jsem zapomněla, že nejsem úplně ve formě, jak mě výlet a téma pohltilo. Díky Janě a jejímu manželovi a jejich autu jsem si spravila chuť!
Hájek: klášter se pomalu vzpamatovává, je asi z jedné pětiny opravený, ale bude ještě stát spoustu práce a peněz, aby povstal z popela. Stejně tak kapličky na poutní cestě z Prahy od Strahovského kláštera do Hájku. Má velmi pohnutou historii, doporučuji si něco o tom přečíst.