pátek 30. června 2023

4 fáze

 To si nejspíš říkáte, co je to za nesmysl, ale nejde o elektrický proud, nýbrž o můj život v posledních 5 letech, milé KOČKY.

Jsou to fáze různě dlouhé, různě náročné a různě mnou přijímané. Jedna z nich, kterou nemohu pominout, je cesta za doktory, potom za léčbou a po ní pospávání a nicnedělání doma. Nic, co by svádělo ostatní k napodobování, a jupí, nyní mám několik málo týdnů od toho prázdniny, paní prof. se nade mnou ustrnula a mám dočasně volno.

Druhá fáze je, že pracuji v domácnosti - a matně si vzpomínám, že byly doby, kdy jsem měla vše pod kontrolou, v pořádku, čisté, upravené a navaříno, vypráno, okna umytá...no, nemůžeme být pořád tak výkonné, že? občas se snažím zapojit manžela a někdy to vyslyší a jindy ne.

Třetí fází je, že se na vše dívám očima staré osoby, tedy, že nevidím tolik nutnost prací v domácnosti a zrovna nemám žádné lítání po doktorech a dopřeju si cestu po republice nebo kousek za hranice a to jsem ve svém živlu, stačí mi batůžek, foťák a  pěkné počasí a Česko, Morava, Slezsko se jeví jako bezva místo pro život! A najednou mi mých 75 let a oteklé kotníky vůbec nepřekáží!

Čtvrtá fáze je, milé blogerky, když to vše na mne občas dolehne a jsem v útlumu, nebaví mě nic, čekám, až mě to přejde a doufám, že to bude brzy...mezitím nacházím doma místa, která potřebují péči, vidím i to, co jindy je skryté a nadávám si. Ovšem tohle nemívám moc dlouho, jsem bezdůvodná optimistka a není tak zle, aby nemohlo být hůř.

A tak se to pěkně střídá a rok od roku je to jiné a kdo ví, jak to bude dál? A proč jsem se tu rozepsala o tak divných věcech ? - mám výročí 5 let od voperování kardiostimulátoru - díky za něj a téměř 5 let od chvíle, kdy mi našli Vetřelce a zatím  - válka , kterou s ním vedou doktoři a já se v tuto chvíli jeví jako plichta. 

Dnes má moje krásná, šikovná, povedená mladší vnučka 17 narozeniny a já jsem šťastná, že jsem se toho dožila. 



čtvrtek 29. června 2023

Čas růží

 Častolovice - to je název od toho, že tam často jezdíme? Milé KOČKY, v čase květu růží jsme tam byli opravdu mockrát a manžel mi tam tentokrát zastavil dost nerad. Prý, vždyť jsme tu byli tolikrát! Já na to: ale já se chci podívat znova na růže, cítit jejich vůni a ty se rád podíváš na jeleny a ostatní zvířátka. Tak si dal říct a těch 60,- Kč za parkování jsem dala ráda.

Obešli jsme zahradu, park, nádvoří zámku a v Glorietu byla i káva a čaj...

Bylo patrné, že je konec školního roku, neb jsme potkávali všude plno rozjívených žáčků, strhaných učitelek a vyplašených seniorů. Růžím to bylo jedno, kvetly, šířily vůni a lákaly hmyz.








































Milé blogerky, snad si každá z vás vybere...

a protože jsem tady myslela na babiLenku, nafotila jsem pro ni tuhle růži:




středa 28. června 2023

Tak málo?

 Včera, v úterý, měl manžel svátek a dohodli jsme se, že si místo oslavy uděláme výlet. Byl v mé režii a vymyšleného jsem měla tolik, že manžel odpoledne zasáhl do programu a jel a už nezastavoval...takže, splněno bylo tak na 70 - 80 procent! Tak málo' Nakonec jsem to uznala, že on, jako řidič, má víc ,,naložíno,, než nějaká hvězda s foťákem, co se nechá vozit.

Milé KOČKY, 

třeba se na místa, která jsme nestihli, podíváme jindy. I tak jsme se stavovali na některých  poněkolikáté, ale když ono se vše mění a já, když už jedu okolo, chci změnu vidět.

Ale popořadě: kdesi jsem se dočetla, že v Chroustovicích je zámek, sice nepřístupný, že má krásnou zahradu, inu, jeli jsme nejprve tam.Jenže ouha, nepustili nás ani za bránu, prý bychom museli být objednaní, paní za mřížemi mi nebyla schopna vysvětlit, proč bychom tam nemohli teď a objednat se na místě. Prostě ne. Ani moje kňoukání, že jsme přijeli zdaleka  nepomohlo, prostě tam nebyl žádný chlap, abych na něj vybalila poslední zbytky šarmu - vyfotili jsme tedy zámek od brány a jeli dál. Jejich chyba!!!



Minuli jsme Vraclav, kde jsme výletovali vícekrát a zafotila jsem si zase až na místě, které má veliké půvaby: Kostelík a zvonice Veliny. Jak já jsem se na toto místo dlouho třásla a nyní se mi poštěstilo!














toto je snímek plakátu:



Odtud to bylo jen kouštíček do Borohrádku, kde jsme kdysi sice už byli, ale nyní jsem šla cíleně za zvonicí:







Následoval přesun do Kostelce nad Orlicí a do zámeckého parku v Častolovicích ( období růží ) - bude tady podrobněji zítra - 




a poté do cíle - Rychnova nad Kněžnou: 







opravený kostel od Santiniho:



K.Poláček - Bylo nás pět



Přes Dobrušku a Opočno do Královy Lhoty na chuťovku: ( díky Alenko/Signoro za info - víš jak dlouho jsem to nosila v hlavě? )









píše se: Výrazná dominanta okolní krajiny. Původně gotický kostel je připomínán r. 1344, r. 1641 vyhořel. Současná podoba kostela v barokním slohu pochází z r. 1771. Okolo kostela se nachází hřbitov, který je obehnán kamennou zdí značné historické hodnoty.

Ve Smiřicích mi můj oslavenec přestal fungovat a nesundal nohu z plynového pedálu. Tak se jelo domů. Prý už pro dnešek stačilo.