pondělí 9. července 2018

Skanzen zase jinak

Skanzeny navštěvujeme často a rádi,
na Veselém Kopci jsme byli už vícekrát,
ale jeli jsme ,,okolo,, - tak jsme tu zastavili a prohlédli si ho opět.
Pochopitelně to tím neskončilo a dali jsme si tu i oběd, než jsme se vydali na dlouhou cestu k domovu.
Milé KOČKY,
taky rády procházíte těmi místy s historií v každé místnosti?
Tentokrát mi bylo až úzko, když jsem viděla náhon u mlýna úplně suchý
a potok pod skanzenem téměř suchý.
Ale skanzen jako takový byl plný lidí, dětí a i ten dráteník tam zase byl.
A já tam také vždy něco nového ( starého ) objevím.









































































V Betlémě

Jasně, je to o Betlémě v Hlinsku,
milé KOČKY,
už jsem se o něm párkrát zmiňovala jindy.
Ty maličké, roztomilé domky musím vždy zase znova obejít a zase znova si je nafotit,
alespoň na chvíli se tady zastavit.
Jen ta cukrárna, kterou jsem Janě slíbila, která minule oslovila nás všechny, co jsme se tam zastavili,
byla zavřená, žádná cedulka neslibovala brzké otevření a turisté,
kteří se tu hojně po ránu vyskytovali, netušili proč.
Jaká škoda!



















































Hrad na kopci

Kunštát - městečko a hrad vysoko na kopci -
kolikrát jsme jeli s manželem okolo a nikdy jsme se nestavili,
až teď.
Milé KOČKY,
to znáte:
Jiřík z Poděbrad a z Kunštátu.
Tak jsme zastavili a v podvečerním sluníčku vystoupali nahoru, k zámkohradu.
Moc se mi tu líbilo, celé je to tu krásně čisté a upravené a svěží kytky,
rozestavěné v nádobách po hradbách, svědčí o péči,
kterou zaměstnanci místu věnují.


























































Boskovice

V myšlenkách jsem byla asi moc divá a chtivá,
chtěla jsem jet ještě do Boskovic,
protože vím,
že je tu na kopci hrad a cestou k hradu zámek a pod ním ve městě židovské gheto a synagoga a slavný židovský hřbitov,
párkrát jsme tu už byli,
mají i hezké náměstí,
však jsem si to tu kdysi několikrát obešla,
ale tentokrát moji souputníci už byli poněkud unavení,
ve městě byla spousta lidí,
tak jsme to malinko obešli a poseděli u zmrzliny.
A že bychom stihli dojet ještě k zámku do Rájce Jestřebí a k zámku Lysice, to fakt nehrozilo,
nerada to říkám,
milé KOČKY,
ale odtroubila jsem to a otočili jsme se k západu,
abychom včas dojeli na večeři do ubytování.






























Zámek Letovice

Pár kilometrů východně od Svojanova na nás čekal zámek Letovice, zařadila jsem ho ,,do programu,, -
byli jsme tam před lety a hodně od té doby zkrásněl.
Z jedné strany se vypíná na vysoké skále a z druhé strany je obklopený starými a dost zdevastovanými hospodářskými budovami,
pomalu se upravují a čistí, jednou to bude krásné místo,
zámek sám už vypadá dobře.
Mají tu malé zemědělské muzeum i s domácími hospodářskými zvířaty, obdivované hlavně dětmi.
Kdo má čas, může se podívat i na starou lékárnu v budově kláštera pod zámkem,
z druhé strany zámku je i stinné místo v zahradě s vodotryskem a jezírkem.
V místnostech pod zámkem byly k vidění i nějaké ,,starožitnosti,,:
obrazy, nábytek,
milé KOČKY,
ale nic, co bych si koupila domů.




























Hrad Svojanov

Na dotaz, zda byla na hradě Svojanově, mi Jana po pravdě řekla, že byla.
Ale to ji neochránilo - už jsem to měla v hlavě, že se tam podíváme a myslím, že to nakonec nám - všem třem, přišlo vhod.
Od té doby, kdy jsme tam s mužem dokonce tři dny resp. noci bydleli, přímo na hradě, uteklo něco vody, a změny jsou, zdá se, k lepšímu.
Takže žádné povídání a šup sem s fotografiemi.
Chystala se tam v růžové zahrádce svatba a museli jsme to vzít rychle, ale znáte to,
milé KOČKY,
zuřivý fotograf ?...
O historii a majitelích si přečtete v internetu, že?
... a že je to zajímavé, to si pište.





















































Polička

Český Carcasone, jak se městu Poličce říkává, je moje oblíbené město,
pokaždé, když jsme někde poblíž, jedeme se tam ZASE ( jak říká jedovatě manžel ) podívat.
Oběhnu náměstí ( tentokrát, bohužel, morový sloup pod lešením ),
projdu pár uliček,
a pak se věnuji zas a znova procházce kolem hradeb,
kdo by,
milé KOČKY,
takové podívané odolal?
Jelikož jsem tam byla s Janou, došlo i na nákup - já mám novou tašku a Jana tričko.
Počasí bylo jak ve Středomoří, turistů tak akorát,
dokonce po místní vodní ploše pluly nějaké ty lodičky,
dokonalý prázdninový dojem.
A moje bujná fantazie měla pré:
,,koupila,, jsem si tam v jedné hradební věži byt a už si ho přestavuju a zařizuju.
Pěkně potichu a tajně, aby mě manžel nedal do péče v Beřkovicích.
Uznejte, že by z něj byl pěkný výhled: