Ve čtvrtek odpoledne k nám chodí Honzík a tentokrát byl jeho pobyt u nás přesunut na pátek, takže manžel hned navrhl, že ve čt pojedeme na další výlet a prý - kam to bude. Vyhrkla jsem , že do
Lomnice nad Popelkou, protože jsem zohlednila panující vedro a náš pokročilý věk. Takže zamýšlený výlet spadal podle mých kritériií do ,,kratších,, výletů. A byl - na opačný konec, než ten ve středu.
Aby cesta nebyla nuda, zastavovali jsme a fotili a prošli se během cesty několikrát, některá ta zastavení vám zde slovem a fotkami, milé KOČKY, přiblížím:
V Mladějově jsme se vydali na kopeček ke hřbitovu a pofotila jsem si znova, po letech, dřevěnou zvonici:
Bedněná dvoupatrová zvonice pochází z 19. století.
O městečkách Sobotce a Železnici psát tentokrát nebudu, byli jsme tam vícekrát, jako i v ostatních místech dnes popisovaných...
Přijeli jsme do Lomnice nad Popelkou a mnoho změn oproti minule jsem nezaznamenala: prošli jsme známou uličku s historickými domky, prohlédli náměstí s kašnami a došla jsem si na hřbitov pofotit zdejší dřevěnou zvonici, potkala jsem zde paní, která mi povyprávěla o Valdštejnovi, o průmyslnících z Lomnice, o sucharech, které se zde pekly, o dalších výrobcích, o zvonici a bylo to nenadálé milé setkání. Pomníky na obou hřbitovech - jak v Mladějově, tak v Lomnici, byly pro mne zajímavé, takové jsem jinde neviděla.
Dalším zastavením byla Valdštejnská Lodžie ve Valdicích, vlastně jsme se tu zastavili pokaždé, kdy jsme jeli okolo a tentokrát důvodem byl čas, kdy kvetou liliovníky tulipánokvěté a vím, že ve zdejším parku tento strom roste. Zdejší lipová alej je rarita, 2 km dlouhá, založena za Valdštejna, 4 řadá, vede až do Jičína. Údajně tu žije nějaký chráněný blouk, který žije na lípách.
Společně s ním nechal založit i velkou zahradu s oborou o rozloze 2 ha, která se nazývá Libosad. Z Jičína vede podél silnice do Valdic Valdštejnova lipová alej.
Zvonice na hřbitově ve Všeborsku se stala naším posledním zastavením tohoto výletu a pak jsme pádili domů, abychom si užili chladu našeho domova.